Zahraniční tisk sleduje sestavování americké vlády
Sestavování nové vlády ve Spojených státech, obnovení mírových rozhovorů mezi Izraelci a Palestinci a Haiderova návštěva ve Vatikánu. To jsou témata, o která se dnes nejvíc zajímal zahraniční tisk.
Dnešní vydání britského deníku Independent komentuje sestavení nové vlády v USA, která spolu s nově zvoleným prezidentem Georgem Bushem ml. nastoupí v lednu příštího roku do úřadu. Deník píše: George Bush přijel včera v noci do Washingtonu, kde musí zvládnout svůj první nelehký úkol - potvrdit sebe jako legitimního prezidenta, vzešlého z rozporuplných voleb. Už dříve oznámil Bush jména některých svých budoucích ministrů a poradců, jako například Condoleezzu Rice - Afroameričanku, která jako první žena v amerických dějinách usedne na křeslo poradce pro národní bezpečnost.
V následujících dvou dnech se Bush setká prakticky s každým, kdo ve Washingtonu něco znamená - od současného prezidenta a správce státního rozpočtu po představitele Kongresu a jejich zaměstnance. Zítra se setká také se svým volebním soupeřem, Alem Gorem. Všichni tito, ale také americká veřejnost, s napětím sledují, zda se Bushovi podaří uzavřít koalici napříč stranami. Jen obtížně by totiž bez ní mohl Kongres, kde jsou síly demokratů a republikánů prakticky vyrovnané, efektivně fungovat.
Bush, který během své volební kampaně sliboval, že nerozdělí, ale sjednotí americkou politickou scénu, proto svůj kabinet zřejmě obsadí i několika demokraty. Jejich jména však dosud nejsou známá. Na závěr dnešní Independent přináší výsledky víkendového průzkumu veřejného mínění, ze kterého plyne, že 65 procent Američanů pokládá konečné rozhodnutí Nejvyššího soudu ve volební kauze za politicky zainteresované a nikoliv nestranné.
Britský deník Guardian se dnes věnuje posunu v blízkovýchodním mírovém procesu. Izraelští a palestinští míroví vyjednavači odcestovali po dvanácti týdnech krvavých střetů v Izraeli do Spojených států, kde budou jednat o perspektivě míru ve své zemi. Obě delegace povedou od zítřka odděleně rozhovory s americkými zástupci. Americký prezident Bill Clinton tak v posledních dnech své vlády inicioval oživení mírových rozhovorů. Ty byly v polovině října přerušeny poté, co Palestinci znovu povstali v Gaze a na západním břehu Jordánu.
Obě strany sdílejí pocit, že pokud nedosáhnou dohody do 20. ledna, kdy Clinton opouští Bílý dům, bude krveprolití na Blízkém východě pokračovat dlouhé měsíce. Izraelský premiér Barak je navíc sám tlačen termínem 6. února, kdy se chce ve volbách znovu ucházet o premiérské křeslo. Podle mínění izraelské veřejnosti však nemá ani špetku naděje, pokud se mu nepodaří úspěšně vést mírová jednání, uzavírá dnešní Guardian.
Stejný list se zabývá včerejší návštěvou korutanského hejtmana Jörga Haidera ve Vatikánu. V souvislosti s kontroverzními postoji veřejnosti k Haiderovu příjezd zvažovali papežovi spolupracovníci dopad jeho přítomnosti na pověst církve. Válka slov mezi Haiderem a italskými politickými vůdci a protesty stovek italských levicových demonstrantů před branami Vatikánu, oživily téma migrace a jednoty státu. Zatímco včera Haider předával papeži 24 m vysoký vánoční strom, na 500 demonstrantů shromážděných blízko Svatopetrského náměstí rušilo ceremoniál házením dlažebních kostek. Policie proti protestujícím použila slzný plyn a několik z nich zatkla.
Přesto přese všechno si Haider neodpustil kritiku Itálie za její umírněnou přistěhovaleckou politiku, když pronesl: Říkám pravdu. Každý přece ví, že v Itálii narůstá problém přistěhovalectví. Opakuji, co si myslím: totiž že každý má právo na důstojný život, ale ve své vlastní zemi. Stále více lidí uvažuje jako já. Milánský deník Corriere della Sera v této souvislosti napsal: Jediný, kdo ze setkání těžil, byl Haider. Pro něho pršela z nebe mana. Haider už dříve navázal velmi přátelský vztah s italskou separatistickou Ligou severu Umberta Bossiho. Krátce nato se začal učit italsky a cestovat z Korutan na sever Itálie tak často, že italská vláda vyzvala rakouského kancléře, aby Haidera zastavil, dodává dnešní Guardian.
Německý deník Die Welt se dnes, jen několik dní před Vánocemi, zamýšlí nad tím, zda existují, či neexistují andělé. V existenci anděla neboli posla (z řeckého angelos) věří nemálo lidí na celém světě. Každý desátý Němec prý navíc svého anděla viděl nebo cítil jeho přítomnost. Pro někoho žijí andělé na zemi, pro jiné v nebi nebo ve světle. Andělé jsou navíc považováni za nesmrtelné a nestárnoucí, tedy věčně mladé.
Také počet andělů je diskutabilní. Na přelomu 12. a 13. století napsal učenec Albertus Magnus, že na světě jich prý existuje přes 399 miliónů a jak později upřesnil, na jednoho člověka jich připadá 99. To by znamenalo, že současný svět má okolo 594 miliard těchto strážců. A jaké je jejich poslání? Někteří andělé, zvláště ti islámští, jsou zodpovědni za sčítání dobrých a špatných činů svých lidských svěřenců. Protože však má prý jeden dobrý skutek devětkrát vyšší cenu než jeden špatný, může se do nebe dostat téměř každý, uzavírá Die Welt.
