Zahraniční tisk spekuluje o nástupci Jana Pavla II.

Hledání nového papeže je geografická otázka. Zvon demokracie nezní v Iráku silně. Charlesova odložená svatba: Jindřich VIII. se obrací v hrobě. To jsou některá z témat, kterým se věnují úterní zahraniční deníky.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

zahraniční tisk | Foto: Alena Palečková

Americký deník Washington Post rozebírá, kdo má šanci stát se novým papežem. Vyberou si princové katolické církve, shromáždění v Sixtinské kapli pod Michelangelovými obrazy, černého papeže z Nigérie? Dají přednost jemnému Brazilci či charismatické hvězdě z Hondurasu? Nebo zůstanou u tradičního Itala? Kardinálové zarytě mlčí, ale přesto se něco z jejich preferencí dostalo na povrch.

Klíčová otázka je samozřejmě demografická. Jen třetina římských katolíků žije v Evropě a USA. Církev se rozvíjí hlavně ve třetím světě. Proč by tedy papežem nemohl být někdo jako nigerijský kardinál Francis Arinze? Pokřtěn byl v devíti letech a pak rychle stoupal na církevním žebříčku. Už ve dvaatřiceti letech byl biskupem. Posledních dvacet let se věnuje budování vztahů s Islámem.

Takových kandidátů je ve třetím světě víc. Kardinálové samozřejmě mohou vsadit na osvědčenou tradici v podobě italského hodnostáře. Po opatrném Janu Pavlu II. by ale mohla přijít změna, myslí si Washington Post.

Iráčané volili předsedu parlamentu. Událost komentuje dnešní libanonský deník Daily Star. Demokratická volba svých politických zástupců je základem suverenity svobodných občanů. A tvrdí to i americký prezident Bush. Proto také tak propaguje svobodné volby na Středním východě, hlavně v Iráku a Palestině.

Jenže ty volby nebyly zdaleka tak suverénní, jak se může zdát, upozorňuje libanonský deník. Iráčané pověřili vedením hlavně kandidáty, kteří byli poddajní Washingtonu. Voliči ani neměli dostatek informací, aby o své volbě sami přemýšleli. Někdo jim stále diktoval, kdo smí volit a kdo kandidovat.

Kdo by věřil tomu, že smrt katolického papeže zkříží svatební plány budoucí hlavě anglikánské církve, diví se britský list Guardian. Svatba rozvedeného Charlese navíc ještě prohlubuje propast mezi katolíky a anglikány. Canterburský arcibiskup možná budoucímu králi požehná, ale papež by to určitě neudělal, rozhodně ne ten poslední. Princ Charles přitom teď o den ustoupil zemřelému papežovi a svou slávu si prožije, až jako druhý.

Jindřich VIII., který kvůli vlastní svatbě odluku od Říma spískal, se musí obracet ve svém windsorském hrobě. Když zemřel papež Kliment VII., který Jindřichovi odmítl uznat rozvod, britský panovník žádné kondolence neposlal. Měl moc práce s reformací církve a snahou o děti se svou novou manželkou.

Anglikánští věřící jsou teď nejistí. Obavy z princových dřívějších ekumenických tendencí rozptýlil jeho rozvod a svatba s rozvedenou ženou. Teď ale poputují truchlící z Westminsteru rovnou do Vatikánu. Možná jsme na prahu přerodu anglikánské církve, uzavírá britský Guardian.

Belgičané hledají nové způsoby, jak předejít nehodám na jednom z tamních nejdůležitějších tahů, dálnici z Bruselu do Lucemburska. Píše o tom dnes list Le Soir. Z článku vybírá naše zpravodajka v Belgii Pavla Kvapilová.

Přehrát

00:00 / 00:00

Pavla Kvapilová cituje z belgického tisku

Martin Hromádka, Julie Rákosová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme