Zahraniční tisk spekuluje o návratu sudetských Němců
Zahraniční noviny se dnes věnují mimo jiné novému vývoji konfliktu na Blízkém východě, spekulacím o možném návratu sudetských Němců, či například teroru na Kavkaze.
K situaci v Izraeli a na palestinských územích poznamenává španělská La Vanguardia: V polovině 90. let se zdálo, že blízkovýchodní mírový proces je nezvratný. Dnes se naopak uklidnění tohoto regionu jeví jako nedosažitelné. Teoretická přestávka v boji je pouze fraškou. Izrael 25 let po tzv. "šestidenní válce" vrátil jen minimum obsazených palestinských území. Navíc praktikuje osidlovací politiku, která je s trvalým mírem zcela neslučitelná. Premiér Ariel Šaron převzal moc v zemi se slibem, že poskytne Izraeli víc bezpečnosti. Jenže v tomto záměru nepokročil zatím ani o milimetr kupředu.
Francouzská Liberation přinesla komentář nadepsaný "Sudety - přízrak návratu Němců". Vyhnanci ze Sudet - píše list - a jejich potomci usazení v Německu a v Rakousku využívají nynějšího vyjednávání České republiky s Bruselem o vstupu do EU a chtějí, aby jejich hlas byl slyšet. Sudetští Němci byli násilně vyhnáni z ČSR po druhé světové válce, protože byli uznáni kolektivně vinnými z podpory nacistické okupace. Velká většina - 88% - ji také podporovala a při odchodu byli nuceni zanechat za sebou svůj majetek.
Sudetoněmecké krajanské sdružení má tradiční podporu bavorské CSU a teď má i nového spojence: Rakousko Wolfganga Schüssela a předáka rakouské krajní pravice Jörga Haidera, který nevynechá příležitost, aby pohrozil České republice vetováním jejího vstupu do Unie, pokud poválečné vysidlovací a konfiskační Benešovy dekrety nezruší. Z Haidera, který se proslavil shovívavostí k nacistickým zločinům, se náhle stal obhájce památky utrpení sudetských Němců.
Pařížský list dále uvádí, že Benešovy dekrety jako právní rámec pro konfiskaci německého majetku v roce 1945 jsou důvodem neústupnosti Čechů odmítajících jejich zrušení. Kdyby totiž tento rámec zmizel, otevřely by se dveře záplavě procesů podle vzoru požadavků Židů okradených nacisty: jejich advokáti nakonec dosáhli odškodnění od Švýcarska, Německa a Rakouska.
O nekončícím teroru na Kavkaze - na pozadí právě vyřešeného únosu linkového autobusu, píše ruská Nězavisimaja Gazeta. Opět se jih Ruska otřásl dalším teroristickým útokem. A opět se tragedie odehrála v oblasti Stavropolu - a zase je to čečenská stopa. Severní Kavkaz, kde už dva roky probíhá protiteroristická operace proti Čečencům, byl proti únoscům bez ochrany. Kdyby byl terorista unikl beztrestně, byla by celá dvouletá vojenská operace ztratila smysl.
K požadavku afrických států požadujících od evropských zemí odškodnění za někdejší obchod s otroky, poznamenal nizozemský De Telegraaf: Africké státy se odvolávají na německé odškodnění obětem nacismu. Přitom však zapomínají, že v tomto případě jde o osoby a jejich potomky, kteří dosud žijí. Při kompenzaci obchodu s otroky jde však o lidi, kteří trpěli před dlouhou dobou. Navíc někteří Afričané tomuto obchodování napomáhali. Kromě toho už západní země poskytly africkým státům tolik rozvojové pomoci, že by ji bylo možné za odškodné považovat. Pro omluvu rovněž není důvod: Kdyby bylo třeba se omlouvat za všechno, co se mezi národy a etniky od šerého dávnověku stalo, nebralo by to konce.
Britské "Financial Times" komentují nezaměstnanost v Evropě a úvodem se ptají, zda je devět procent nejnižší možná kvóta nezaměstnanosti v Německu a ve Francii. Ve Francii činí 8,8 procenta a v Německu, kde nezaměstnanost v posledním půlroce opět stoupala, 9, 3 %. Pokud je to v obou největších ekonomikách Evropy skutečně nejnižší hranice, musí být základem beznadějně zastaralý trh práce. Pouze bude-li tato strnulost odstraněna, může nezaměstnanost po vzoru USA a Británie klesnout pod hranici pěti procent.
