Zahraniční tisk stále o francouzských volbách

Podle rakouské Die Presse první kolo prezidentských voleb ve Francii ukázalo, že tamní politický systém musí doznat změn. Britský list The Times soudí, že nejlepší odpovědí Evropy na úspěch a výzvy populistů by byla odhodlanost zpracovat témata, kterých se chytají, a odsoudit bezskrupulózní metody, které užívají. Ruské listy rozebírají angažmá Ivana Hlinky v sibiřském Omsku.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

zahraniční tisk | Foto: Jan Rosenauer

Doufejme, že francouzské politické strany došly po prvním kole prezidentských voleb k poznání, že politický systém musí doznat změn, píše rakouská Die Presse v komentáři s názvem "Druhá francouzská revoluce". Politický systém Francie podle ústavy z roku 1958 není ani ryba, ani rak. Není ani čistou prezidentskou republikou, ani jasnou parlamentní demokracií. Vláda silného prezidenta a předsedy vlády, kteří jeden bez druhého nemohou nic udělat, vede k selhání v případě, že jsou v těchto pozicích zastoupeny dvě různé strany.

Francie se proto musí jasně rozhodnout: Chce systém podobný americkému, ve kterém prezident šéfuje vládě? Nebo chtějí Francouzi spíše evropský systém slabého prezidenta a silného premiéra? Permanentní vystupování prezidenta a premiéra jako siamských dvojčat, i když zástupců rozdílných ideologií, totiž činí oba dva nevěrohodnými a velmi přispělo ke znechucení Francouzů. Volební úspěch Jean-Marie Le Pena by v tomto smyslu mohl působit jako katarze pro celý politický systém Francie, domnívá se vídeňská Die Presse.

Nejlepší odpovědí Evropy na úspěch a výzvy populistů by byla odhodlanost zpracovat témata, kterých se chytají, a odsoudit bezskrupulózní metody, které užívají, soudí britský list The Times. Političtí představitelé kontinentu musejí vysvětlit, proč jsou hospodářská liberalizace a jí provázející otevřenost dalšímu pohybu pracovních sil nejlepší nadějí na národní renesanci. Musejí především pochopit, že touha po bezpečnosti má nejbezpečnější ventil v nejdůležitějším politickém konstruktu Evropy, tedy v liberálním, demokratickém národním státu. Politici, kteří se nezasazují o splnění závazků vůči svým národům, by v budoucnosti mohli mít stále více co do činění s nenávistným nacionalismem, varuje londýnský The Times.

Prezidentské volby ve Francii jistě ovlivní německé parlamentní volby, jejichž výsledek už předznamenávají zemské volby v Sasku-Anhaltsku, míní belgický deník Le Soir. Sasko-Anhaltsko má jako nejchudší spolková země bývalé NDR nejvyšší míru nezaměstnanosti. Ale ani celková hospodářská situace v Německu není o mnoho lepší, a kancléř Schröder by při zářijových parlamentních volbách mohl být potrestán za to, že se slíbený pokrok dostaví až se zpožděním.

I když z výsledků voleb v Sasku-Anhaltsku nelze usuzovat na celé Německo, přesto by mohly určit směr pro zářijové rozhodování voličů v pěti východoněmeckých zemích. V roce 1994 zde padlo rozhodnutí o kancléřství ve prospěch Helmuta Kohla, v roce 1998 ve prospěch Schrödera. I přes regionální ráz hlasování jsou tudíž volby v Sasku-Anhaltsku vážným varováním pro sociální demokraty, jejichž parlamentní vítězství se ještě před rokem zdálo samozřejmostí, upozorňuje Le Soir.

O situaci v betlémském Chrámu Narození Páně, kde se ukryli ozbrojení Palestinci, hovoří německý deník Die Welt s páterem Davidem Jägerem, mluvčím františkánského řádu v Jeruzalémě.

Ačkoli je bazilika v obležení izraelské armády, "ze svobodného rozhodnutí zde setrváváme. Jsme tu, protože je to náš domov," říká otec Jäger a pokračuje: "Někteří těžce ozbrojení lidé se tu ukryli, jiní nás obléhají, ale přesto je to naše místo. Nikdo nás tu proti naší vůli nedrží. V žádném případě však nechceme být vojensky "osvobozeni". Další akt násilí na tomto svatém místě je to poslední, co chceme." Palestinský předák Jásir Arafat požadoval, aby františkáni jako třetí strana vstoupili do jednání, a pomohli tak najít řešení konfliktu. Otec Jäger k tomu na stránkách deníku Die Welt podotýká: "Nejsme žádná strana, nýbrž oběti.

Pod titulkem "Aby dobyl zlato, pozval jako kouzelníka omský Avantgard slavného českého trenéra" píše mezi jinými médii o angažmá hokejového trenéra Ivana Hlinky v Rusku list Komsomolskaja pravda. Z článku vybírá náš moskevský zpravodaj Petr Voldán.

Přehrát

00:00 / 00:00

Komsomolskaja pravda o I. Hlinkovi

Jiří Hošek, Marika Táborská, Ivona Holá Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme