Zahraniční tisk stále o karikaturách Mohameda
Skryté příčiny pozdvižení kolem dánských karikatur. Washington sám nedokáže zvládnout pomoc, kterou potřebuje hurikánem zdevastovaný New Orleans. Obchodní řetězec Tesco míří do Spojených států. Těmto tématům je věnován dnešní výběr ze zahraničního tisku.
Konflikt, který vyvolaly dánské karikatury proroka Mohameda, se netýká rozporu mezi západním světem a islámem, píše ve svém dnešním vydání americký deník The Christian Science Monitor. Jde v něm hlavně o muslimy samotné. Protesty kvůli hanlivým karikaturám úmyslně rozdmýchali arabští vůdci, kteří nutně potřebují vypadat jako silnější obránci islámu, než jakými jsou džihádisté. Ti je nejdříve chtějí svrhnout a pak chtějí sjednotit všechny muslimy.
Většina džihádistů se ale v jednom mýlí. Myslí si totiž, že jim islámská jednota vytvořená na základě násilí přinese úctu a respekt, který Arabové a Íránci hledají nejen u svých vládních představitelů, ale také v západním světě. Jenže náboženství se nedá někomu vnucovat. Je opravdu na muslimech samotných, aby si svůj vnitřní problém vyřešili, uzavírá The Christian Science Monitor.
Dánským karikaturám se věnuje také americký deník The Boston Globe. Dnes by už mělo být jasné, že ohnivá bouře, která se kvůli karikaturám proroka Mohameda rozpoutala, byla vyvolána úmyslnými politickými machinacemi některých aktérů a tvrdohlavou nesmlouvavostí ostatních. Některé státy se chovají stejně špatně jako někteří jednotlivci. K nejnápadnějším provokatérům patří Sýrie a Írán. Z rozdílných důvodů bylo v zájmu vládních představitelů těchto zemí, aby podpořili násilné útoky na dánské a norské ambasády.
V tomto smutném příběhu plném provokace a oportunismu stojí za to připomenout rozhodnutí dánského premiéra, který v říjnu 2005 odmítl schůzku s arabskými velvyslanci. Tehdy se totiž ještě mohlo podařit dosáhnout uspokojující domluvy, která by zabránila současné situaci. Místo toho celý konflikt znásobil ty síly, které liberální demokraté chtějí oslabovat, a naopak, konstatuje The Boston Globe.
Také v komentářích evropských deníků se stále objevuje téma karikatur proroka islámu a konfliktu muslimského světa se západním světem. Tomuto problému se věnuje i komentář bulharského deníku Sega s názvem Kuchyně etnických rozdílů.
Jak uvádí, násilí nemá ve víře místo. Ve své čisté podobě se zakládá na morálních principech. Dobří lidé různých náboženství mohou stavět mosty mezi různými světy. Proces upevňování míru je ale v zásadě velmi složitá věc, protože představuje budování důvěry pomocí dialogu a přijímání rozdílů. Je to křehký proces a jeho rovnováhu mohou snadno narušit hloupé činy, píše deník.
Nechápavost a absence dialogu jsou základním kořením v kuchyni konfliktů. Vážíme si našich svobod, ale často je zneužíváme. Francouzi napsali: Máme právo kritizovat Boha. Ano, mají právo. Pokud si myslí, že jsou dostatečně smělí a svobodní, mohou jít a poplivat hrob imáma Aliho v Karbale během náboženské poutě. To je další ze západních svobod. Svoboda konání. Ale rád bych poznal toho odvážlivce, který by to udělal, píše komentátor bulharského deníku.
Překročit hranice a udeřit v to nejdůležitější někoho jiného - jeho víru, není hrdinstvím. Takovým způsobem zbavujeme rozumné lidi argumentů a do popředí pak vystupují extremisté, a to z obou stran, píše ve svém komentáři deník Sega.
Obnova Louisiany je nutná, ale v žádném případě nejde o to, aby se tak vytvořil důl pro federální finance, píše dnes USA Today. Říkají tomu "devastační okruh". Je to smutné, ale v případě New Orleans se dočkáte opravdu všeho, co se v názvu může skrývat. Autobusová společnost Grey Line New Orleans pod tímto názvem nabízí od ledna 2006 tříhodinový okruh městem. Zájemci tak mají možnost podívat se, v jakém stavu je město téměř šest měsíců po ničivém hurikánu Katrina.
New Orleans a jeho okolí jsou zničené a potřebují pomoc. Američané pomáhat chtějí. Jenže americký Kongres hledá taková řešení, která neposlouží ani městu, ani daňovým poplatníkům. Vlastně to ani žádný plán není, je to zkrátka cvičení v bezmyšlenkovitém politickém utrácení. Je to jen další důkaz toho, že Washington sám nedokáže zvládnout pomoc, kterou oblast po katastrofě potřebuje, píše list.
Deník Financial Times dnes informuje o tom, že se britský obchodní řetězec Tesco rozhodl působit na západním pobřeží Spojených států amerických. Proč se tolik evropských společností vydává za Atlantik, když existuje tolik odstrašujících příkladů z minulosti? ptá se Financial Times.
Nabízí se stejná odpověď, jakou policii poskytl Willie Sutton, když se ho ptali, proč vykrádal banky: Jsou tam přece peníze. Je jasné, že když nebudete opatrní, čekají vás v zámoří mnohá úskalí, ale pokud se vám podaří uspět, získáte opravdu hodně. V případě Tesca by to bylo spojení s jistou obchodní skupinou, píše list.
