Zahraniční tisk zajímá hlavně nebezpečné uranové střelivo NATO

Většina evropských médií se i dnes zabývá takzvaným balkánským syndromem, který znepokojuje armády Severoatlantické aliance. Komentáře vyvolal i Arafatův postoj v jednání o míru na Blízkém východě a ruská média začala znepokojovat neochota ruské vlády splácet zahraniční dluhy.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Do diskuse o takzvaném „balkánském syndromu" se zapojil italský Corriere della Sera: Jen věda dokáže říct, zda a jak souvisí použití uranové munice v Bosně a v Kosovu s onemocněním nasazených vojáků NATO leukémií či rakovinou. Spontánní obvinění věci jen škodí… Ale způsob, jakým si někteří vědci a zodpovědní činitelé v porovnání s jinými pospíšili jakoukoli souvislost odmítat, je krajně podezřelý.

Pařížský konzervativní Le Figaro k tématu napsal, že v zájmu důvěryhodnosti NATO v Evropě musí být Američané vůčim svým spojencům poctiví i při poskytování tajných informací o důsledcích použití uranové munice. Ve Vietnamu Pentagon používání látky „Agent Orange" v letech 1965-72 zamlčoval. Nebylo to správné, ale byla to nakonec vnitroamerická záležitost. Ovšem při bombardování bývalé Jugoslávie se evropští spojenci na akcích podíleli. Mají proto právo se dozvědět, zda Pentagon při volbě zbraní učinil všechna nutná humanitární opatření i pro své partnery, zdůrazňuje Le Figaro.

Britský The Guardian píše, že britská vláda nařídila v této souvislosti prohlídky desítek tisíc svých vojáků kvůli takzvanému „zálivovému" i „balkánskému syndromu" se zaměřením na případnou otravu či jiné postižení vlivem uranové munice. Podle listu to znamená zásadní obrat v politice britské vlády, která k tomu podá ve čtvrtek v parlamentu své prohlášení.

Sílící hlasy o existenci balkánského syndromu přiměly také polskou vládu, aby nechala chemicky a radiačně zkontrolovat operační prostor své jednotky v Kosovu. Této problematice se věnuje prakticky veškerý polský tisk. Z deníku Rzecz Pospolita cituje náš varšavský zpravodaj Pavel Novák:

Španělský El Mundo komentuje rozhovory o míru na Blízkém východě a soudí, že palestinský předák Jásir Arafat odmítnutím mírového plánu Billa Clintona promeškal šanci na dohodu do 20. ledna, kdy americký prezident definitivně opustí Bílý dům. Tím Arafat nese odpovědnost za ztroskotání blízkovýchodních rozhovorů. Dělal si příliš velké starosti s tím, že by mohl vejít do dějin jako vůdce, který tři a půl milionu palestinských uprchlíků přenechal jejich osudu. Arafatovi chyběla odvaha k řešení problému. Do budoucna tak bude dohoda mnohem složitější. Vše naznačuje, že v Izraeli zvítězí v únorových volbách ultranacionalista Ariel Sharon. Protestní demonstrace 30.000 izraelských osadníků a radikalizace izraelského obyvatelstva jsou jen dalším důvodem k obavám, uzavírá španělský El Mundo.

Zahraniční zadlužeností Ruska se zabývá moskevský deník Izvěstija. „Pokud problém starých sovětských dluhů nevyřešíme," píše, „riskuje Rusko ztrátu historické šance zapojit se do světové ekonomiky. A pak sbohem naděje na důstojný život ruských občanů! Loňský rok byl podle listu úspěšný - přírůstek hrubého národního produktu činil sedm procent, Rusko nemuselo žádat o zahraniční úvěry, v zahraničním obchodě se objevilo saldo ve výši 58 mld dolarů a rozpočtové příjmy dosáhly skoro 300 mld rublů. Máme tedy plné kapsy peněz, ale platit se nám nechce, uvádí Izvěstija.

Konzervativní norský Aftenposten se zamýšlí nad politickou úlohou jugoslávského ex-prezidenta Slobodana Miloševiče v Srbsku. Podle listu ztělesňuje Miloševič scestný vývoj bývalé srbské diktatury spojované s jeho jménem. Bez právního vyjasnění, kdy je třeba útočnou válku a etnické čistky potrestat, zůstanou všechny tamní normy nejasné, soudí norský Aftenposten.

Pavel Novák, Klára Stejskalová, Olga Jeřábková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme