Francouzský regionální deník „Le Republicain Lorrain“ poznamenává k summitu Evropské unie, který v druhé polovině týdne začíná v Nizze. Ohlašuje se napětí a problémy, které se týkají i očekávaných přijímaných závěrů. Bezpočet sýčků už maluje na zeď hrozbu neúspěchu chystaného summitu. Napětí mezi Paříží a Berlínem? Názorové rozdíly mezi malými a velkými zeměmi Unie? Špatná příprava ze strany Francie jako předsedající země Rady Evropy? Tyto i další důvody se uvádějí pro vysvětlení nažhavené atmosféry. Všechny obsahují část pravdy, nemohou však konečný výsledek summitu předjímat. Každý ví, že o tento výsledek bude třeba nemilosrdně bojovat, soudí francouzský „Le Republicain Lorrain“.

Stejné je i téma rozhovoru v dnešním vydání německého deníku Die Welt, ve kterém se předseda Evropské komise Romano Prodi poměrně skepticky vyjadřuje: „Pravděpodobnost, že vrcholné jednání zkrachuje, je téměř padesátiprocentní. Šance na úspěch nejsou příliš velké. Jistou naději ale přináší skutečnost, že hlavy států a šéfové vlád tu budou jednat pod tlakem.“ Na otázku ohledně rozdílných postojů Německa a Francie k přerozdělení hlasovacích práv v Radě podle počtu obyvatel členských států, Prodi uvádí: „Není to jen problém Německa a Francie. Musíme najít nový systém rozložení hlasovacích práv v Unii, které by odráželo mimo jiné i počet obyvatel jednotlivých států. Mně osobně se zdá být nejlepší model dvojnásobné většiny, díky kterému by se žádné přijaté rozhodnutí nemohlo rozcházet s názorem většiny občanů Evropské unie,“ uzavírá pro list Die Welt předseda Komise Prodi.

Rakouský nejmasovější list „Kronenzeitung“ mluví otevřeně o roztržce mezi prezidentem Chirakem a kancléřem Schröderem v otázce reformy Evropské unie. Při úderu proti Rakousku - heslo „sankce“ - byli oba ještě jedno tělo a jedna duše. Zajedno jsou i v tom, že na takzvaném „reformním summitu“ EU v Nice mají být práva malých členských států okleštěna. Ale v mocenském opojení kolem otázky vedení v Evropské unii si teď Francie a Německo vjely tvrdě do vlasů. Takže nás v Nice čeká krizový summit. Jacques Chirac odrazil Schröderovo přání, podle něhož by 80milionové Německo jako největší stát Evropské unie mělo získat i největší váhu při hlasování. Jenže Německo nesmí mít větší váhu než „Grande Nation“ - 54milionová Francie! Německá vláda v této účelové alianci souhlasila tak horlivě se sankcemi vůči Rakousku proto, aby si Francii naklonila. Bohužel to nevyšlo, uzavírá rakouský deník „Kronenzeitung“.

Belgický „Le Soir“ se zabývá vývojem v případu zavražděného chlapce v saském městečku Sebnitz a konstatuje, že do městečka přiletěl osobně vrtulníkem i saský premiér Kurt Biedenkopf, aby německo-irácké rodině malého Josefa vyjádřil solidaritu. Označil událost, při níž 6letý Josef před třemi lety utonul za podezřelých okolností v místním plaveckém bazénu, za jednu z nejodpornějších v Německu od konce války. Přestože okolnosti nejsou dosud vyjasněny - šlo o výhrůžky a o šikanování chlapcovy rodiny - a viníci údajné násilné smrti malého chlapce nejsou známi, vyvolal případ značný rozruch ve veřejnosti i v německých médiích. Původně podezřelí a zadržení místní mladí neonacisté však byli pro nedostatek důkazů opět propuštěni na svobodu. Případ ovšem ještě není uzavřen, informuje „Le Soir“.

Slovenský list „Pravda“ píše o sporech kolem historických památníků ve středoslovenské Žilině, kde je primátorem kontroverzní politik Ján Slota. Se stejným nadšením, s jakým si Slotovi žilinští páni radní vyhrnuli rukávy, aby schválili umístění pamětní tabule s portrétem někdejšího prezidenta válečného slovenského státu Jozefa Tisa na místním Katolickém domě, prosadili i odstranění památníku Slovenského národního povstání z náměstí jiného významného politika oné doby - z Náměstí Antona Hlinky.Všechny činy žilinských představitelů směřují zjevně k tomu, aby se z města stal jakýsi skanzen té historie Slovenska, na kterou před tváří demokratické Evropy a světa nemáme proč být hrdí - stejně jako Žiliňané na svého primátora, uvádí slovenská „Pravda“ a dodává: Co nedokázal Slota na tancích v Budapešti, to teď dokazuje s jeřábem v Žilině.

A závěrem ještě britský The Guardian. Ten se dnes věnuje prohlášení ministerstva spravedlnosti USA, podle kterého bylo tisícům černých Floriďanů místní vládou vedenou guvernérem Jebem Bushem, bratrem současného republikánského prezidentského kandidáta, odepřena jejich hlasovací práva. Došlo k tomu díky zásahu policie, která prý černé voliče zastrašovala, ale také díky přičinlivosti členky floridské vlády Katherine Harrisové. Ta vydala v červnu seznam 700 tisíc lidí dříve či v současnosti odsouzených, které označila na základě zákona z 19. století za nezpůsobilé volit. Některým lidem uvedeným na seznamu však - ač byli v minulosti odsouzeni - byla veškerá jejich práva vrácena. A tak i když původní výsledky floridských voleb přiznaly vítězství Georgu Bushovi ml. o 537 hlasů, započítání hlasů černých voličů, kteří volili v poměru 10:1 pro Ala Gora, by rázem proměnilo toto vítězství v prohru, uzavírá TheGuardian.

Klára Stejskalová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít