Zájem voličů v iráckých volbách předčil očekávání
Irácká vláda, která vzejde z nedělních parlamentních voleb, vyzve všechny politické síly k diskusi a k tvorbě nové irácké ústavy. Právě ústava bude hlavním úkolem nového parlamentu, který má pracovat jen necelý rok do dalších parlamentních voleb. V iráckých volbách odevzdalo hlas asi osm milionů lidí - tedy šedesát procent voličů. Konečná čísla a výsledky hlasování se dozvíme za několik týdnů.
Už teď ale víme, že jedno procento z 5000 volebních místností nebylo raději otevřeno. Teroristé ovšem útočili i přes velká bezpečnostní opatření. Zabili přes třicet lidí a desítky dalších zranili.
Jak ale v televizi BBC ujistil brigádní generál Paul Gibson - k žádným větším incidentům nedošlo: "Myslím si, že poslední tři dny byly velmi úspěšné. Podařilo se nám zajistit bezpečnost. Pro teroristy bylo hodně obtížné zaútočit. Tady v Basře bylo během neděle 7 atentátů, to je ale zanedbatelný počet s tím, s čím teroristé vyhrožovali. A také s počtem útoků v jiných částech země."
Většina států označila irácké volby za úspěšné. Podle amerického prezidenta George Bushe hlasování jasně ukázalo, že Iráčané jsou schopni demokraticky vládnout sami: "Účastí ve volbách Iráčané rozhodně odmítli protidemokratickou ideologoi teroristů. Odmítli se nechat zastrašit darebáky a vrahy. Projevili takovou odvahu, která je vždy základem a důkazem, že jsou si sami schopni vládnout."
Američtí představitelé se shodují na tom, že demokracie v Iráku zapouští kořeny. Ani poslední útoky ozbrojenců v průběhu voleb misi Spojených států v Iráku nezastaví. Prezident Bush zdůraznil, že Američané budou vojensky i nadále pomáhat nové irácké vládě, aby upevnila svou moc v zemi a získala nad ní kontrolu. Americká pomoc se soustředí na výcvik armády a policistů a posilování bezpečnosti. Prezident Bush očekává, že volby v Iráku budou příkladem demokracie pro Střední východ a posílí tamní reformátory.
Cesta Iráku k samostatné vládě bude ale dlouhá. Z voleb vzejde jen prozatímní administrativa, která jmenuje prezidenta a navrhne novou iráckou ústavu. O ní budou občané rozhodovat v referendu. V prosinci by se pak měly konat nové volby.
Britský premiér Tony Blair řekl, že irácké volby jsou ranou přímo do srdce globálního terorismu. Vzdal hold iráckým voličům za jejich odvahu a řekl, že po celý den voleb se v Iráku projevovala síla svobody. Prohlášení Tonyho Blaira obsahovalo také upozornění na potřebu úsilí pro posilování mladé irácké demokracie. A dva bývalí britští ministři zahraničí konzervativec lord Hurd a labourista Robin Cook o víkendu předložili výzvu k postupnému odsunu koaličních sil u Iráku.
V článku v listě Times, napsaném společně s mluvčím liberálních demokratů Menziesem Campbellem konstatují, že po útoku na město Fallúdža se povstalci přesunuli do jiných iráckých měst a podle mluvčího irácké obrany je nyní v zemi víc povstalců než koaličních vojáků. Podle autorů článku nadešel čas na plánování odsunu koaličních sil z Iráku, dokud ještě existuje příležitost k takovému kroku.
Vítěz iráckých voleb by měl v budoucí vládě vyhradit určitý počet křesel zástupcům sunnitské menšiny, domnívá se polský ministr zahraničí Adam Rotfeld. Podle jeho názoru by to mohlo odvrátit vnitřní konflikt mezi většinovými šíity a sunnity. Ministr Rotfeld uvedl, že po volbách vznikla v Iráku nová situace. Irácká vláda už nebude dosazená Američany, ale bude odrážet názor značné části Iráčanů. Šéf polské diplomacie ocenil odvahu iráckých voličů, kteří se voleb zúčastnili i přes výhrůžky a útoky extrémistů. Obává se ale, že malá účast sunnitů , kteří nebudou mít odpovídající zastoupení v parlamentu, povede k růstu napětí. Adam Rotfeld proto navrhuje, aby sunnité získali ve složkách výkonné moci 20 procent míst, nehledě na volební výsledek.
