Moskva reaguje na západní sankce. Zakázala vývoz ruských železničních vagonů, kontejnerů či turbín
V reakci na protiruské sankce vyhlášené Západem po ruské invazi na Ukrajinu zakázala Moskva do konce roku export telekomunikačního, zdravotnického, automobilového, zemědělského, elektrického a technického vybavení. Premiér Michail Mišustin řekl, že zákaz se bude týkat vývozu zboží zahraničních společností působících v Rusku. Na seznam vláda zařadila přes 200 položek, mimo jiné železniční vagony, kontejnery, turbíny a další zboží.
Ministerstvo hospodářství uvedlo, že byl zakázán vývoz některých druhů lesnických a dřevařských produktů. Neupřesnilo, o které se jedná. Zákaz vývozu do konce letošního roku se týká mimo jiné automobilů, letadel a dronů, napsala později agentura TASS.
„Tato opatření jsou logickou reakcí na opatření zavedená vůči Rusku a jejich cílem je zajistit nepřerušené fungování klíčových odvětví ekonomiky,“ uvedlo ministerstvo hospodářství. Sankce dopadnou na 48 zemí, včetně Spojených států a států Evropské unie.
Kyjev se podle starosty Klička proměnil v pevnost, před boji utekla asi polovina jeho obyvatel
Číst článek
Další opatření by mohla zahrnovat zamezení vstupu zahraničních lodí do ruských přístavů a povolení ruským leteckým společnostem registrovat letadla pronajatá od západních firem jako vlastní majetek, uvedla vláda.
Rusko též do 31. srpna pozastaví vývoz obilí a kukuřice do skupiny bývalých sovětských republik tvořících součást Euroasijské hospodářské unii, aby si zajistilo dostatek potravin na domácím trhu. Omezí také vývoz cukru.
Euroasijskou hospodářskou unii tvoří Arménie, Bělorusko, Kazachstán, Kyrgyzstán a samotné Rusko.
Znárodnění
Rusko reaguje na západní sankce, které ruskou ekonomiku závislou na vývozu energií ochromují. Západní společnosti se hromadně stahují z Ruska. V reakci na to ruská vládní komise ve středu schválila první krok ke znárodnění majetku zahraničních firem, které opustí zemi.
Seznam šesti desítek společností, jejichž majetek by mohl být znárodněn, dostala vláda a generální prokuratura, napsal ve čtvrtek provládní list Izvestija. Zahrnuje podle něj mimo jiné firmy Volkswagen, Apple, IKEA, Microsoft, IBM, Shell, McDonald's, Porsche, Toyota či H&M. Seznam není konečný, uvedl Oleg Pavlov, který vede organizaci Public Consumer Initiative. Jakmile některá firma oznámí odchod z Ruska, aniž by poskytla záruky ruským spotřebitelům, přibude na tento seznam, řekl.
„Ruská vláda již pracuje na opatřeních, která zahrnují bankrot a znárodnění majetku zahraničních organizací,“ řekl v prohlášení bývalý ruský prezident a nynější místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv.
Bezletová zóna nad Ukrajinou? ‚Chceme-li válku, jděme do toho jinak, natvrdo,‘ říká politický geograf
Číst článek
„Zahraniční společnosti by měly pochopit, že návrat na náš trh bude obtížný,“ dodal. Zahraniční investory obvinil, že vyvolávají paniku mezi obyčejnými Rusy.
Většinu toho, co západní země nakupují od Ruska, tvoří suroviny. Jedná se zejména o ropu a plyn, ale také o kovy jako hliník a nikl, nemluvě o potaši a fosfátech, které se hojně používají v hnojivech. Jejich ceny kvůli obavám, že by mohlo dojít k přerušení dodávek, prudce stouply, a pokud zůstanou vysoké, způsobí to ekonomické těžkosti, především v Evropě, uvedl dopisovatel BBC Theo Leggett.
Zákaz prodeje železničních vagonů a lokomotiv z Ruska však pravděpodobně nezpůsobí velké potíže. Stejně tak například omezení prodeje zemědělských strojů. Tyto výrobky se vyvážejí, ale hlavně do zemí, jako je Bělorusko či Kazachstán, upozornil Leggett.
Zařazení vozidel na seznam je podle něj problémem pro společnosti jako Stellantis, vlastníka značek Peugeot nebo Citroën. Ten plánoval vyvážet dodávky vyrobené v Rusku do Evropy a dalších částí světa.
Celkově však dopad protisankcí vypadá spíše symbolicky než významně, myslí si Leggett. Naopak omezení vývozu surovin, pokud by je Rusko zavedlo, by mohlo mít mnohem dramatičtější dopad.
