Zakrvácené hlavy a vysekané rohy. Nosorožci umírají a poptávka stoupá

Rohy nosorožců se na černém trhu prodávají za miliony. Počet těchto charismatických zvířat proto v divoké přírodě prudce klesá. Stav nosorožců černých, tedy dvourohých, dokonce od 70. let minulého století poklesl o více než 90 procent.

Doporučujeme Pretorie Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Pytláci nosorožci poté, co ho postřelili, sekerami vysekali oba rohy a jejich konce ještě vybrali ostrými háky. | Foto: Robert Mikoláš

Pytláci po tisících zabíjejí i slony, v poslední době se častěji zaměřují i na další zvířata včetně lvů a žiraf. Strážci národních parků i ochránci přírody v této souvislosti mluví o genocidě africké fauny. Přežijí divoká zvířata příští desetiletí, nebo se na ně budeme jezdit dívat jen do zoologických zahrad?

Pytláci zabijí jen v Jihoafrické republice ročně přes tisíc nosorožců. Za kilogram jejich rohu totiž lze na černém trhu získat 65 tisíc dolarů, tedy asi 1,3 milionu korun. Oba rohy nosorožce černého přitom váží i 15 a více kilogramů. Strážci národních parků i privátních rezervací proto posilují ochranu vzácných zvířat, kterým hrozí vyhubení.

Theo, vysoký štíhlý muž, který se ochraně zvířat, zejména nosorožců, věnuje přes 20 let, se téměř omlouvá za to, že neřekne, kolik nosorožců se v nejmenované rezervaci pohybuje. Zveřejněním skutečného počtu těchto majestátných zvířat by jen nalákal další pytláky. Dokonce žádá návštěvníky, aby fotky se zvířaty nedávali na sociální sítě a u mobilů a fotoaparátů si vypínali lokalizátory.

Poptávka v Číně stoupá 

V této souvislosti přiznává, že se stává paranoidním. Prý se mu není co divit, když objevuje další zabitá zvířata se zakrvácenými hlavami a vysekanými rohy. Jeden ze samců tento brutální útok jako zázrakem přežil a Theo pomáhá při jeho léčbě. Ostatní dosud živé nosorožce pak chrání tak, že jim rohy sami uřezávají.

Pytláci nosorožci poté, co ho postřelili, sekerami vysekali oba rohy a jejich konce ještě vybrali ostrými háky. | Foto: Robert Mikoláš

Nosorožec bez rohů nemá pro pytláky žádnou cenu. Stačí však, aby z něj zbylo několik centimetrů, a už by se jim vyplatilo ho zabít. Proto, jak Theo podotýká, jim rohy uříznou co nejníže, ale také je zbrousí a uhladí. Na jednu stranu je smutné, že nosorožci přijdou o symboly, díky kterým získali své pojmenování, na druhou stranu ale zůstanou naživu.

Jejich ochrana je finančně velmi náročná. V samotné Jihoafrické republice žije asi 30 procent z celkového počtu 20 tisíc nosorožců v privátních parcích, které si vše platí ze svého, nebo hledají sponzory a dárce.

Kromě nákladů na provoz si musí platit i speciální výstroj včetně přístrojů pro noční vidění. Cena za kilometr masivního odolného plotu pak v přepočtu dosahuje až dvou milionů korun. Bez toho by neměli proti pytlákům vybaveným nejmodernějšími zbraněmi šanci. A slušnou mzdu je potřeba dát i vlastním strážcům, jinak by je pašerácké gangy přeplatily.

Pytláci nosorožci poté, co ho postřelili, sekerami vysekali oba rohy a jejich konce ještě vybrali ostrými háky. | Foto: Robert Mikoláš

Johanes Marais, veterinář specializující se na nosorožce a šéf organizace Save the Survivors, má ve svém domku u Pretorie na stěnách fotografie mohutných nosorožčích i sloních samců, většina z nich je prý po smrti.

Poptávka zejména v Číně stále stoupá, protože roste i počet boháčů utrácejících za rohy miliony. Už nikoli kvůli tradiční medicíně, vnímají je jako symbol postavení a bohatství. V celé Africe žije už jen maximálně 5 tisíc nosorožců dvourohých, ještě v roce 1970 jich přitom bylo 70 tisíc. 

Robert Mikoláš Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme