Žalobci haagského tribunálu Ocampovi končí mandát, hledá se nástupce

Zástupci členských států dnes začnou v New Yorku vybírat hlavního žalobce Mezinárodního trestního tribunálu se sídlem v Haagu. Současnému žalobci Luisi Moreno Ocampovi, právníkovi původem z Argentiny, vyprší devítiletý mandát. Trestní tribunál za jeho působení vedl sedm vyšetřování: v Ugandě, Demokratické republice Kongo, Středoafrické republice, Pobřeží Slonoviny, Keni, Súdánu s prezidentem Bašírem a v Libyi.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Hlavního žalobce Mezinárodního trestního tribunálu Louis Moreno Ocampo (vlevo) | Foto: Reuters

Luis Moreno Ocampo je přesvědčen o tom, že se mu za osm let ve funkci podařilo z tribunálu vybudovat fungující instituci.

„Můj mandát nepředstavoval jen ty zmíněné případy. Můj mandát také spočíval v tom, abych vybudoval instituci. Na začátku byla šestipatrová prázdná budova se dvěma zaměstnanci. Teď máme několik případů a mezinárodní trestní soud se stal realitou, i když stále se ještě učíme a radíme ostatním, jako třeba na případu Libye, jak práci dělat co nejlépe. Celému civilizovanému světu jsme dali možnost, aby pomáhal potírat zločin. To je to nejdůležitější, co jsme udělali. Každý z těch případů tomu pomáhá, každý je důležitý. Pro Keňany je nejdůležitější vyšetřování zločinů proti lidskosti v Keni, to samé případ Uganda pro Uganďany,“ řekl pro Rádio Česko Luis Moreno Ocampo.

Přehrát

00:00 / 00:00

Hostem Světa o druhé byla bývalá soudkyně trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii Ivana Janů

Podle bývalé soudkyně trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii Ivany Janů se Ocampovi za osm let fungování soudu podařilo z tribunálu vybudovat fungující instituci.

„Já jsem tehdy působila v Haagu, kdy on byl na Mezinárodním trestním tribunálu pro bývalou Jugoslávii, který byl v té době na vrcholu svého funkčního působení a doposud funguje, a tento mezinárodní trestní soud začínal. Opravdu to bylo tak, že se od základů stavěl a ono vystavět takovouhle mezinárodní instituci, tak aby skutečně byla mementem všem možným, že čeká institucionálně připravená instituce se soudci a prokurátory, to trvá 10 let."

Mezinárodní trestní tribunál neuznávají Spojené státy, Čína a Izrael. Z arabských zemí smlouvu podepsalo jen Jordánsko.

„Je správné, že ho neratifikovala Čína, protože aby Čína byla stranou tohoto soudu, dodávala tam svého soudce, případně prokurátory, a sama nedodržovala lidská práva, se mě osobně příčí. Takový soud by neměl soudit druhé. Čína byla účastna Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii a mně se to teda nelíbilo.“

Izrael se zatím souhlasně ke všem opatřením tribunálu vyslovoval a Spojené státy efektivně přispívají u všech mezinárodních soudů.

Soud je složen z osmnácti soudců volených signatářskými státy na devítileté funkční období, dva soudci nesmějí být příslušníky téhož státu. Soudci byli zvoleni v únoru 2003 a následující měsíc se ujali svých úřadů. Předsedou soudu je soudce Philippe Kirsch (Kanada), prokurátorem je Louis Moreno Ocampo (Argentina) a registrátorem se stal Bruno Cathala (Francie). Mezinárodní trestní soud sídlí v nizozemském Haagu.

„Začaly Norimberský tribunál, kde si to vydupaly ze země, že se soudit bude, že se neudělá rychlá spravedlnost bez soudu. Působí v trestním tribunálu pro bývalou Jugoslávii velice dobře prostřednictvím soudců i prokurátorů. Myslím si, že je to škoda,“ dodává Janů.

Největší šance má Bensoudová

Na žalobce Mezinárodního trestního tribunálu v Haagu kandidují čtyři lidé, největší šance se dávají Fatou Bensoudové, dosavadní zástupkyni žalobce Moreno Ocampa.

Myšlenka založení Mezinárodního trestního soudu, který by stíhal genocidu, zločiny proti lidskosti, válečné zločiny a zločin agrese, byla na půdě OSN poprvé projednávána roku 1948 v souvislosti s přijetím Úmluvy o genocidě. V důsledku názorové nejednotnosti států pak další vývoj na mnoho let ustrnul.

Teprve v roce 1992 Valné shromáždění pověřilo Komisi pro mezinárodní právo přípravou statutu mezinárodního trestního soudu. Masakry v Kambodži, bývalé Jugoslávii a Rwandě potřebu takové instituce ještě zintenzivnily.

Mezinárodní trestní soud byl ustaven Římským statutem mezinárodního trestního soudu přijatým 17. července 1998 na konferenci zplnomocněných zástupců v Římě. Soud je oprávněn vyšetřovat a trestat jedince odpovědné za genocidu, zločiny proti lidskosti a válečné zločiny.

Pod pravomoc soudu bude po dosažení shody na definici spadat i akt agrese. Statut vstoupil v platnost 1. července 2002. K prosinci 2003 k němu přistoupilo 92 států.

Martina Mašková, Michaela Vydrová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme