Kvóty jsou účinné. Generální advokát Soudního dvora EU navrhl zamítnout žaloby Slovenska a Maďarska
Zamítnutí žalob Slovenska a Maďarska na mechanismus přerozdělování žadatelů o azyl podle kvót ve středu Soudnímu dvoru Evropské unie navrhl jeho generální advokát Yves Bot. Podle jeho názoru mechanismus přijatý v září 2015 proti vůli Slovenska, Maďarska, ale i Česka, účinně a přiměřeně přispívá k tomu, že Řecko a Itálie mohly čelit důsledkům tehdejší migrační krize.
Generální advokát soudí, že malá účinnost opatření je dána mimo jiné částečným či úplným nevykonáním napadeného rozhodnutí některými členskými státy unie, včetně Slovenska a Maďarska. To je podle něj v rozporu s "principy solidarity a spravedlivého rozdělení zátěže", která pro členské státy unie v oblasti azylové politiky platí.
Země EU si v dvouletém programu, který do září letošního roku předpokládal převzetí až 120 000 žadatelů o azyl z obou jihoevropských zemí, rozdělily jen něco přes 20 000 osob.
Česko zaslalo Evropské komisi odpověď ke kvótám. 'Výtky jednoznačně odmítáme,' řekl Chovanec
Číst článek
Konkrétní nové statistky by ve středu měla nabídnout Evropská komise, která kvůli neochotě migranty přebírat zároveň nejspíš do další fáze posune řízení vedená vůči Maďarsku, Polsku a České republice.
Unijní soud, který ve středu o žalobě Slovenska a Maďarska ještě nerozhoduje, se při konečném vynášení rozsudku doporučením svého generálního advokáta řídit může, ale také nemusí.
Advokát Bot došel k závěru, že rozhodnutí je nelegislativním aktem, jeho přijetí kvalifikovanou většinou členských států bylo v pořádku a k věci se nemusely vyjadřovat národní parlamenty. Přijaté opatření je navíc podle něj pouze dočasné - systém má každopádně skončit letos v září - a členské země taková dočasná opatření k řešení migrační krize přijímat mohou.
Bot odmítl také argument stěžovatelů, že při tom měly být konzultovány národní parlamenty a Evropský parlament. Nesouhlasí ani s námitkami o nízké účinnosti kvót. Verdikt o žalobách proti kvótám chce soud vynést do konce roku.
Právník unijního soudu také odmítl tezi, že rozhodnutí je v rozporu se závěry summitu EU z června 2015, které hovoří o přerozdělování "na základě konsensu". Podle něj se tyto závěry vztahují k prvnímu projektu přerozdělování 40 000 osob, na kterém se státy skutečně shodly konsensuálně a ne až k druhé fázi programu, kde už byla menšina členských zemí přehlasována.
Maďarsko a Slovensko podpořené sousedním Polskem se přerozdělovacímu mechanismu brání od roku 2015. Je podle nich protizákonný. Podle slovenské vlády bylo v této otázce také porušeno právo národních parlamentů zemí EU podílet se na přípravě rozhodnutí. I navzdory výtkám ale země přijala přes 150 migrantů a do konce letošního roku by měla přijmout další necelé dvě desítky.
