‚S každým jeho gestem jsem věděla, že je můj syn.‘ Na záměnu dětí se v Polsku přišlo po 31 letech

V prosinci 1981 byl v Polsku vyhlášen výjimečný stav, kterým se autoritářský režim pokusil zlikvidovat opozici. Ve stejném roce se v porodnici v Piotrkowě Trybunalskim neméně dramaticky měnil život i dvěma rodinám. Zaměnili tam totiž dva novorozence – Łukasze a Mateusze. Pravda vyšla najevo až po 31 letech a odškodnění se zatím rodiny nedočkaly. Naposledy polský soud žalobu na stát zamítl.

Lodž Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ilustrační foto. | Zdroj: Profimedia

„Přišla ke mně plačící žena a naléhavě říkala, že hledá svoje dítě,“ vzpomíná na setkání s paní Joannou její právní zástupce Maria Wentlandt-Walkiewiczová v článku serveru Onet.pl. Obsáhle popsala případ už dříve televize TVN.

„První otázka byla, zda je můj syn naživu. A byla jsem rozhodnutá ho hledat. Až dokonce života.“

Joanna (matka Mateusze)

Život vzhůru nohama

Polka Joanna se svou rodinou v Německu vychovala syna Łukasze. Ten je synem rodiny z polské Lodže, která zas vychovala Mateusze, biologického potomka paní Joanny. Jednoduše popsaná situace, která dvěma rodinám – dvěma matkám, dvěma otcům a dvěma synům - převrátila život vzhůru nohama.

Joanně celé dětství i dospívání na synovi „něco nehrálo“. Byl jinačí než zbytek rodiny, lišil se chováním. Genetické příčiny vyšly najevo, když Łukaszova sestra, budoucí zdravotní sestra, ze zvědavosti zkoumala krevní skupiny své rodiny. Ukázalo se, že Łukasz nemůže být synem svých rodičů.

'Je můj syn naživu?'

Neustálé přemýšlení, pochyby a touha po pravdě tak pomohly Joanně dokončit dlouhé a náročné pátrání po svém biologickém synovi. „První otázka byla, zda je můj syn naživu. A byla jsem rozhodnutá ho hledat, až dokonce života,“ popsala loni v červenci u soudu paní Joanna.

‚Jsem prostě šťastný.‘ Válkou rozdělení Korejci během vysněného setkání neskrývali dojetí

Číst článek

Pátrání nakonec trvalo 18 měsíců. Joanna narazila na dokumenty, které jednoznačně potvrzovaly, že její biologický potomek skončil v jiné rodině. 9. září 1981 se v piotrkowské porodnici narodili dva chlapci - jeden z nich byl Łukasz. Druhý tedy musel být její syn.

„Každou volnou chvíli jsem ho jezdila do Polska hledat. Mluvila jsem s mnoha lidmi. Postupovala jsem střípek po střípku, bloudila jsem, ale nakonec se to povedlo.“ Mateusze našla Joanna v roce 2012.

Její syn pak přišel na telefonicky domluvenou schůzku. Joanna si předem první rozhovor v hlavě přehrávala tisíckrát a pečlivě ho naplánovala. Slovo po slovu. Jakmile si k ní ale Mateusz přisedl, rozplakala se a pak mu jednoduše řekla, že je jeho matka.

„Cítila, s každým jeho gestem a slovem, že je to její syn,“ vypráví Joannin příběh její právní zástupkyně. „Říkala mi, že má stejné pohyby jako jeho biologický otec. Mladší sestra pak s Mateuszem rychle navázala blízký kontakt.“

Zatímco Mateusz novou životní situaci přijal dobře, Łukasz drastickou změnu nese dodnes velmi těžce. „Ztráta matky“ ho zasáhla, upadl do depresí a se svou biologickou rodinou se o kontakt nepokusil. „Na světě neexistuje intimnější věc. Jde tu o pocit jistoty, že na světě někoho máte. Já jsem si to myslel. Ale mýlil jsem se,“ řekl loni Łukasz u soudu.

„Na světě neexistuje intimnější věc. Jde tu o pocit jistoty, že na světě někoho máte. Já jsem si to myslel. Ale mýlil jsem se.“

Łukasz (jeden ze zaměněných chlapců)

Začátek dlouhé soudní bitvy

Mateusz se svou matkou Joannou zažaloval kvůli pochybení lékařů polský stát, každý o půl milionu zlotých (přes tři miliony korun). Soud v Lodži ale letos v červenci smetl věc ze stolu a nárok na odškodnění zamítl.

„Soud říká, že v okamžiku, kdy došlo k záměně, neexistovaly zákony, které by to postihovaly, a že věc je tedy promlčená,“ řekla Onetu právnička Wentlandt-Walkiewiczová. Jedním dechem dodává, že se rodina klidně odvolá až k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku, pokud to bude potřeba.

Polský ombudsman Adam Bodnar zvažuje, že se k případu připojí jako třetí strana. „Okolnosti toho případu jsou takové, že může vzniknout důležitý precedentem, který usnadní získání odškodnění v podobných situacích, ve kterých chyba nemocnice tak drasticky zasáhne identitu člověka,“ uvedl Bodnar.

Holčičky z Třebíče

Podobný případ záměny dětí, i když ne úplně srovnatelný, se stal v Česku v roce 2006. V Třebíči zaměnili zdravotníci dvě novorozené holčičky, které pak několik měsíců vyrůstaly u nepravých rodičů.

Rodiny dostaly nakonec své biologické děti. Všichni však uvedli, že k holčičkám, o které pečovali po porodu, mají silné citové pouto.

Nemocnice v Třebíči své pochybení přiznala. Personál byl potrestán a nemocnice nabídla každé z rodin odškodné 300 000 korun. S tím ale rodiče nesouhlasili, nakonec jim soud přiřkl odškodné v celkové výši 3,2 milionu korun.

Polská média uvádí jména mužů s ohledem na rodiny změněná.

Filip Harzer Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme