Záměr klonovat lidi stále v popředí zájmu evropského tisku

Komentátoři také rozebírají situaci v Makedonii před ohlášeným podpisem mírové dohody. Všímají si i stále častějších tragických nehod v rakouských horských tunelech a stoupajícího počtu jejich obětí.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Evropské deníky věnují nadále zvýšenou pozornost záměru italského gynekologa Antinoriho naklonovat do konce roku lidská embrya. Rakouská Die Presse se například vážně zabývá nábožensky podloženou otázkou, zda by se neměla uzákonit možnost adoptovat - třeba i se souhlasem "rodičů" - nepoužitá zmrazená embrya a zakotvit i jejich právo na život. Liberální vídeňský Der Standard naproti tomu nazývá doktora. Antinoriho štěstím pro všechny ženy - a dále uvádí:

Doktor Antinori je bořitel tabu. Budiž mu dík za to, že technicky možný postup lidského klonování nepřenechává pouze různým sektám. Ty plánují a hodlají dosáhnout nesmrtelnosti, jak to ostatně měly možnost přednést ve Washingtonu. Takže - co by se mohlo stát? Pokus se buď podaří, nebo ne. Možná že klonování lidí jednoho dne nahradí oplodnění ve zkumavce, protože se to ukáže jako "jemnější" technologie. A pokud se klonování nepodaří, je celá tato metoda mrtvá. Lékařský výzkum se pak za vysokou cenu tisíců embryonálních pokusných králíčků a zklamaných nadějí začne věnovat naléhavějším otázkám, jako je malárie nebo tuberkulóza, soudí rakouský Der Standard.

Madridský El País se domnívá, že si Antinori dělá hlavně reklamu, podobně jako v roce 1994, kdy dosáhl toho, že 63letá žena donosila a přivedla na svět dítě. Badatelé zatím ještě vůbec nezvládli problém klonování savců jako takových. Klonovaný tvor umírá či hyne s vysokou pravděpodobností brzy po narození, anebo trpí vážnými potížemi a chorobami. U pokusů se zvířaty to lze možná ještě akceptovat. Ale jde-li o člověka, jsou takovéto experimenty jednoznačně nezodpovědné a zločinné, píše list.

Pařížský Le Monde soudí, že dr. Antinori nutí svými plány všechny, aby zaujali stanovisko PRO nebo PROTI - tzn. občané, vědci, politikové a mezinárodní instituce zabývající se otázkami etiky. Všechny země jsou vyzvány, aby k těmto věcem přijaly zákonná opatření. Británie jako první už tak učinila, v USA se legislativní proces rozbíhá, francouzský parlament se příslušným návrhem zákona bude zabývat začátkem příštího roku. Ať už budou řešení jakákoli, jejich cílem je chránit nás před nejhorším pokušením, uzavírá pařížský Le Monde.

K mírovým jednáním v Makedonii poznamenává švýcarský deník Basler Zeitung.

Dohoda o míru ještě skutečný mír v Makedonii nevytvoří. Smlouva mezi politickými vůdci země je sice víceméně pod střechou, ale doba k jejímu formálnímu podpisu příští týden může být neúměrně dlouhá. Zatím se v ulicích Skopje projevuje hlavně odpor: Část slovanské většiny nechce nic vědět o ústupcích vůči albánské menšině. A už vůbec ne pod mezinárodním dohledem. Nepokoje - hlavně po zabití deseti makedonských vojáků albánskými rebely - jsou předem naprogramovány. Neprůhlednost mírových jednání pod mezinárodní kontrolou jen dále živí nedůvěru obyvatel. Poslední hodiny před uzavřením míru bývají na Balkáně často nejnebezpečnější, uvádí Basler Zeitung.

Ruská Nězavisimaja Gazeta si všímá zdráhání německého bundeswehru účastnit se mírové mise v Makedonii.

NATO bundeswehru předpisuje podílet se na kontingentu o síle 3000 mužů v Makedonii spolu s Brity, Francouzi a Řeky. Má to být mírová mise, a přesto vyvolává vyslání pěti set vojáků v řadách německých politiků i tamní veřejnosti značné pochybnosti. Na Balkáně se začíná rýsovat krize mezi USA a ostatními partnery v NATO. Dosavadní mírová mise zatím kromě nových ohnisek nebezpečí nepřinesla nic.

Evropští spojenci Ameriky v NATO se snaží pochopit cíle USA na Balkáně a především v Kosovu a v Makedonii. Evropanům je stále jasnější, že Američané zaujali jednoznačně stanovisko ve prospěch albánských vzbouřenců, konstatuje ruská Nezavisimaja Gazeta.

Evropský tisk si všímá stále častějších tragických nehod v rakouských horských tunelech a stoupajícího počtu obětí, mezi nimi i dětí. Jak v této souvislosti informoval německý deník Die Welt, byl v mezinárodním hodnocení bezpečnosti současný stav některých rakouských dopravních tunelů označen za "povážlivý".

Haagský De Telegraaf napsal, že by bylo příliš jednoduché dávat vinu pouze řidičům. Už celá léta varují mezinárodní organizace před nebezpečím v horských dopravních tunelech v Rakousku, ale i jinde. Existují dokonce "černé listiny", kde se uvádí nedostatečná možnost úniku nebo hašení náhlých požárů v těchto, většinou obousměrných, dopravních tunelech.

Rakousko se rádo prohlašuje za jednu z předních zemí pro dovolenou a rekreaci. K tomu však patří i dobrá a hlavně bezpečná infrastruktura. Proto je třeba jeho tak tvrdě kritizované dopravní tunely příslušně rozšířit a zabezpečit. Rakouská vláda sice projevila ochotu, ale po proklamaci dobrých úmyslů musí rychle následovat činy, zdůrazňuje závěrem haagský De Telegraaf.

Petr Vavrouška, Marika Táborská, Olga Jeřábková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme