Při nákupu hraček pod stromeček bychom měli myslet i na zhruba tři miliony Číňanů a Číňanek, kteří je mnohdy nevyráběli za důstojných pracovních podmínek. Osmdesát procent hraček prodaných v Česku pochází právě z Číny. O podmínkách, v jakých se vyrábějí, přijela do Prahy promluvit paní Yang Yu, mladá dělnice, která v čínských továrnách na hračky pracovala pět let.

15:15 15. prosince 2011 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

„V továrnách se pracuje každý den jedenáct až dvanáct hodin. Továrna nám poskytuje jídlo a také bydlení, všechno se to ale samozřejmě strhává z platu, za jednu porci pět jüanů. Spí se v místnosti o velikosti 15 metrů čtverečních, bydlí tam osm až devět osob. Co mi vadí nejvíc, je způsob, jakým se k nám vedení chová, protože manažeři nám velmi často nadávají.“

Řešením špatných podmínek bohužel není změna zaměstnavatele, protože jak Yang Yu dodává, ve většině továren jsou podmínky podobné:

„Většina továren v Číně je přibližně stejná, vybírat si ale nemůžeme, takže zkrátka do nějaké továrny jdete, podmínky jsou pak všude podobné.“

Katarína Šrámková z nevládní organizace s názvem Na Zemi se na chování firem ve třetím světě zaměřuje.

V čínských továrnách na hračky se pracuje jedenáct až dvanáct hodin denně a šest dní v týdnu. Dokáží si za tuto pracovní dobu alespoň místní dělníci vydělat slušné peníze?

Bohužel. Mají jen tu garantovanou minimální mzdu, a to ne vždy. Tito lidé pocházejí z čínského venkova a přicházejí do měst za prací, říká se jim pracující migranti, pracují a žijí daleko od svých rodin.

Jak si vlastně čínský hračkářský průmysl vede? Musí šetřit, protože kvůli krizi mu klesl odbyt, nebo majitelé firem vydělávají dost, aby mohli zaměstnancům nabídnout lepší podmínky?

Navzdory krizi vykazují tyto firmy velké zisky, třeba Matteo měla za druhé čtvrtletí roku 2010 čistý zisk 80,5 milionů dolarů, což je 1,4 miliardy korun. Problém je v tom, že oficiální dělnický odbor v Číně existuje pouze jeden, a to ještě jen na papíře. Nikdo neví, jak funguje. Je to nefunkční instituce, která nehájí jejich zájmy. Dalo by se říci, že jsou falešné. Mnohdy v nich figurují příbuzní majitelů.

Jak mohou například evropští spotřebitelé přispět k tomu, aby se pracovní podmínky čínských zaměstnanců zlepšily?

My se snažíme na tento problém upozorňovat kupující například teď o Vánocích, kdy se hračky prodávají nejvíce.

Jakub Kanta Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít