Západ čeká, zda Medveděv uzná nezávislost Abcházie a Jižní Osetie

Západní státy s napětím očekávají, jak ruský prezident Dmitrij Medveděv naloží s doporučením parlamentu uznat nezávislost dvou gruzínských separatistických provincií. Americký prezident George Bush vyzval Moskvu, aby Abcházii a Jižní Osetii svrchovanost nepřiznávala. Znovu zároveň upozornil, že by takový krok byl v rozporu s mezinárodním právem. Západní státy odmítají jakékoli narušení územní celistvosti Gruzie, se kterou Rusko kvůli oběma regionům vedlo tento měsíc krátkou válku.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Kreml | Foto: Petr Jansa

Kreml se zatím k hlasování ruského parlamentu nevyjádřil. Dokument, který včera jednohlasně schválili ruští zákonodárci, je pro prezidenta nezávazný a bude záležet pouze na něm, zda se jím bude řídit.

Rozhodnutí ruského parlamentu odsoudila řada západních států - včetně zemí skupiny G7. Nepřijatelné je i pro Gruzii - tamní ministerstvo zahraničí ho podle svého tvrzení považuje za další krok Moskvy ve snaze rozložit gruzínskou suverenitu.

Po zdrženlivosti v otázce uznání separatistických gruzínských provincií volá americký prezident George Bush i zástupci všech zemí organizace G7, tedy sedmi průmyslově nejvyspělejších zemí světa. Ti se shodli také na tom, že se Moskva nedrží podmínek uzavřeného příměří, protože nestáhla všechny svoje jednotky do pozic před vypuknutím konfliktu s Gruzií.

Rezoluci ruského parlamentu nezvykle ostře odmítla německá kancléřka Angela Merkelová. Šéfka spolkové vlády zároveň vyjádřila naději, že prezident Medveděv výzvu zákonodárců nevyslyší. Jeho případný podpis pod rezoluci by podle Merkelové znamenal "velmi obtížnou, kritickou situaci". Kancléřka taky vyjádřila svou nespokojenost nad tím, že Moskva neplní všechny povinnosti vyplývající ze šestibodového mírového plánu.

Kreml ovšem upozorňuje, že má podle smlouvy nárok přijmout příslušná dodatečná opatření, aby zajistil bezpečnost v Jižní Osetii a Abcházii. Ponechává tedy na opevněných kontrolních stanovištích přímo na území Gruzie kolem 2500 svých vojáků v uniformách mírových jednotek.

Podle všeho ale Moskvě spíše než o bezpečnost jde o kontrolu nad klíčovými komunikacemi v Gruzii. Ruská armáda kontroluje nyní nejen černomořský přístav Poti, ale má svá stanoviště také na hlavním silničním tahu, který spojuje východní a západní část země.

Výbuch vlaku s palivem, který podle Tbilisi najel na ruskou minu, navíc přerušil provoz i na klíčové železniční spojnici. Zkomplikoval tak dopravu zboží a surovin nejen pro Gruzii, ale i pro sousední Ázerbájdžán, pro který je spojení se světem prostřednictvím gruzínských černomořských přístavů strategicky důležité.

Abcházie i Jižní Osetie jsou de facto nezávislé už od počátku devadesátých let, kdy se odtrhly od Gruzie. Mezinárodní společenství jim ale statut nezávislých států nikdy nepřiznalo.

Jiří Hošek, Lenka Kabrhelová, Marika Táborská, Ondřej Himmer Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme