Západní Balkán patří do Evropské unie, shodli se prezidenti visegrádské čtyřky
Prezidenti středoevropských zemí z takzvané visegrádské čtyřky na jednání v maďarském Szekszárdu podpořili integraci zemí západního Balkánu do Evropské unie a vyslovili se pro urychlení tohoto procesu.
Podle českého prezidenta Miloše Zemana, který se dvoudenní schůzky s kolegy z Maďarska, Polska a Slovenska zúčastnil, se hlavy států rovněž shodly, že hlavně v Bosně je riziko šíření radikálního islámu. Prezidenti na summitu hovořili také o ekologii či digitalizaci a s tím spojenými problémy.
Průzkum: největší euroskeptici mezi státy Visegrádu? Jednoznačně Češi
Číst článek
"Všichni čtyři prezidenti se jasně shodli na tom, že zejména v Bosně dochází k nebezpečí dalšího šíření radikálního islámu. Jsem rád, že zejména mí kolegové upozornili na to, že toto šíření je ze značné míry financováno zdroji ze Saudské Arábie," řekl Zeman.
Dodal, že tyto peníze neslouží k obohacení Bosny či sousedních zemí, ale spíše na investice do mešit a minaretů, což může vzbudit ohnisko náboženské nesnášenlivosti.
Zeman uvedl, že zcela souhlasí s myšlenkou usilovat o integraci zemí západního Balkánu do EU, byť za otazník označil Kosovo, které několik členských zemí evropské osmadvacítky neuznalo.
Podle slovenského prezidenta Andreje Kisky se zemím západního Balkánu ekonomicky příliš nedaří a mezi státy regionu přetrvávají historické křivdy. "Co ale všechny ty lidi spojuje, je touha být v Evropské unii," řekl. Dodal, že těmto zemím je třeba dát ohledně evropské integrace naději, což jim může pomoci v řešení problémů.
Riziková digitalizace
Vrcholní představitelé zemí V4 během summitu hovořili také o digitalizací a s tím spojenými riziky. "Česká republika je nejprůmyslovější zemí Evropy, tak jsem si vybral aspekt robotizace. Robotizace může vést k výrazným úsporám pracovních sil a je otázka, co s tím dělat. (...) Stále máme větší zájem na tom, aby rostla naše životní úroveň než na tom, abychom měli více volného času," řekl Zeman. Dodal, že robotizace nebude vytvářet nové sociální konflikty, pokud vlády v rozumné míře budou usilovat o zkrácení pracovní doby.
Slovenský prezident Kiska v souvislosti s digitalizací upozornil, že prostřednictvím sociálních sítí se úspěšně a agresivně šíří extremistické názory. Hostitel summitu, maďarský prezident János Áder zase uvedl, že sociální média poskytují možnosti k tomu, aby je zneužívali teroristé.
Tématem jednání prezidentů byla rovněž otázka takzvaného konceptu cirkulární ekonomiky, tedy systému odpadového hospodářství, v němž se maximum použitých materiálů vrací do výrobního procesu a minimum jich končí na skládkách.
"Existuje setrvalý spor mezi lidmi, kteří se zastávají spaloven jako efektivního způsobu využívání odpadu pro energetické účely. Pak existuje odpor vůči spalovnám. Naše diskuse spíše prokázala, že bychom mohli být nikoli fanatickými, ale realistickými zastánci spaloven," řekl Zeman. Jeho maďarský kolega Áder upozornil na nadměrné využívání přírodních zdrojů a nutnost zabývat se nejen řešením ekologických problémů, ale i uspokojením požadavků průmyslu.
