Ruské ekonomice kvůli západním sankcím hrozí kolaps. Jde o postupné sklouzávání, náraz nenastane
Západní sankce uvalené na Rusko kvůli rozpoutání války na Ukrajině podle expertů oslovených serverem iROZHLAS.cz nasvítily, jak je ruská ekonomika zaostalá a příliš provázaná se Západem. Potíže mimo jiné ukazují, že sankce fungují, což se projevuje například platební neschopností. K žádnému jasně definovanému nárazu pravděpodobně nedojde, v budoucnu ale hrozí Rusku postupný ekonomický kolaps, shodují se odborníci.
Podle Pavla Havlíčka z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) dnes ruská ekonomika dopady sankcí cítí velmi vážně, a to navzdory všemu, co z Kremlu či od jeho spojenců zaznívá.
Sankce namířené na ruské špičky zůstaly na půl cesty. ‚Elita se semkla kolem Putina,‘ míní odborník
Číst článek
„Dochází k zásadnímu zaostávání a prohlubování strukturálních problémů v ruské ekonomice, které tam byly vždycky, ale dnes se ještě posílily. Narůstá podíl toho primitivního v ruské ekonomice, což je závislost na vývozech ropy a zemního plynu, a ostatní sektory ekonomiky se smrskávají,“ popisuje pro iROZHLAS.cz Havlíček s tím, že tento proces v konečném důsledku pravděpodobně přivede ruskou ekonomiku až ke kolapsu.
Zatímco západní sankce namířené na politické a ekonomické elity Putinova režimu nesplnily svůj hlavní cíl – rozdělit jejich jednotu a rozdrolit vazalství, které je k vládci Kremlu poutá –, sankce namířené na ruskou ekonomiku jsou velmi úspěšné, jak se shodují oslovení experti.
„Čím dál tím více je vidět, že ruská ekonomika není ekonomikou zdravou. Nedokáže rychle nahradit svou závislost a provázanost se Západem,“ popisuje Havlíček.
V současné době Evropská unie připravuje už sedmý letošní balíček sankcí a do toho probíhá debata o úpravě již stávajících protiruských postihů a omezení.
Chutně a tečka nestačí
Jednou z cest, jak se s odchodem západních značek Rusko potýká, jsou náhražky. Ty se staly symptomatickým příkladem toho, jak se Moskva snaží se zpřetrháním vztahů se Západem vyrovnat.
Expert na Rusko z Institutu mezinárodních studií FSV UK Karel Svoboda konkrétně zmiňuje ruskou náhražku fast foodu McDonald’s.
‚Vraťte zpátky Big Mac!‘ V Moskvě znovu otevřely část restaurací McDonald’s pod jménem Chutně a tečka
Číst článek
„Chutně a tečka se potýká i s problémy veskrze praktickými. McDonald‘s dostával levnější nájem i proto, že je atrakcí, která přitáhne do nákupního centra další lidi. Chutně a tečka už takovou funkci ale nemá. To samé smlouvy s dodavateli. Dodávat pro McDonald‘s bylo prestižní, ale dodávat pro Chutně a tečka žádná velká hitparáda není,“ popisuje pro iROZHLAS.cz.
Seznam západních firem, které se ještě v Rusku drží, se tak neustále zmenšuje. Nejnověji se z Ruska začala stahovat například oděvní firma H&M.
Rusko se v tuto chvíli stalo z obchodního hlediska toxickou destinací. Svoboda upozorňuje, že jde pro západní firmy v podstatě o jednoduchou matematiku. Kdyby v Rusku zůstaly, udělalo by jim to velmi špatnou reklamu na Západě, navíc přijít o ruský trh není z globálního hlediska tak problematické.
„Když zůstanete v Rusku, tak to ale neznamená 140 milionů potenciálních zákazníků. Koupěschopného ruského obyvatelstva může být třeba jen 30-40 milionů. Je to rozlehlá země plná chudých lidí. Takový trh nemůžete nikdy Západu nadřadit,“ přibližuje.
Ale upozorňuje, že část západních firem v současnosti vymýšlí, jak tamní byznys na přechodnou dobu předat, aby se do Ruska mohly v případě opadnutí sankcí vrátit.
Orbánovy klacky pod nohy
Evropská unie se ale musí při uvalování sankcí zabývat i svou vlastní vnitřní opozicí. Maďarský premiér Viktor Orbán udržuje dlouhodobě dobré vztahy s Ruskem a před týdnem prohlásil, že by si lídři Evropské unie měli přiznat, že sankce nefungují, poškozují více unii a je třeba je změnit.
Protiruské sankce nefungují, více poškozují Evropskou unii než Rusko, říká Orbán
Číst článek
„Dospěli jsme do okamžiku pravdy, politici v Bruselu musejí připustit, že jejich kalkulace nebyly správné,“ řekl Orbán v rozhovoru pro stanici Kossuth. Místo toho, aby tím, že Rusko oslabí, válku zkrátily, ji sankce jen protahují, dodal Orbán a navrhl vyjednávat s Rusy za každou cenu.
Šéf unijní diplomacie Josep Borrell to však jednoznačně odmítl. „Sankce fungují. Ruská ekonomika je vážně zasažena. Rozhodně nezastaví válku přes noc, ale důsledky způsobí Rusku spoustu hospodářských potíží.“
V případě vyčerpání ruské ekonomiky se ale nedá mluvit o jednom momentu, kdy by hospodářství najednou zkolabovalo. „Bude to postupné sklouzávání, žádný náraz nenastane. Uvidíme to třeba na tom, že poroste nezaměstnanost, čas od času budou chybět nějaké výrobky. To musí nastat ze samotné logiky věci,“ domnívá se Svoboda z Institutu mezinárodních studií FSV UK.
Vojenský analytik Richard Stojar pro iROZHLAS.cz zmínil, že sankce Rusko velice tvrdě zasáhly, což se projevuje zejména v sociální oblasti, ve vojenské oblasti ale budou mít delší setrvačnost. „Ruská strana patrně není zcela vyčerpána. Stále má k dispozici vojenské prostředky, necítí se být vojensky poražena. Navzdory tomu, že původních cílů dosaženo rozhodně nebylo a musely být zredukovány.“
Také český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) už v červnu varoval, že efekt sankcí je postupný. „Sankce, které přicházely na začátku, byly do velké míry v symbolické rovině, byly to zákazy pro jednotlivé osoby z politické sféry, členy parlamentu atd. Posouváme se k ekonomickým sankcím, kde má trvání a jejich projevení delší horizont. Přece jen má Rusko kapacity. Ale už dnes můžeme pozorovat, že v některých odvětvích jsou nedostatky.“
Efekt je postupný, říká Lipavský o sankcích proti Rusku. Nedostatky v některých odvětvích už jsou vidět
Číst článek
Ministr konkrétně zmiňoval ochromení ruského vojensko-průmyslového komplexu, kdy byla na základě omezení exportu do Ruska značně oslabena možnost vyrábět nejmodernější zbraně.
Platební neschopnost
Už v dubnu přitom Moskva přestala zvládat splácet úroky ze svých dluhopisů, jelikož v důsledku sankcí ztratila přístup ke svým rezervám v zahraničních měnách.
Analytik Havlíček z AMO právě tuto zprávu označil za úspěch západních sankcí. „Zmrazení devizových rezerv je možné považovat za krok, který Rusové pravděpodobně neočekávali. Že sankce dopadnou i na ruskou centrální banku a že bude polovina všech valutních rezerv, kterými Rusko disponovalo, zablokovaná. Že se to daří, je pro Západ bezesporu úspěch,“ uvedl.
Na konci června dokonce ratingová agentura Moody’s Investors Service oznámila, že je Rusko v platební neschopnosti. Kvůli západním sankcím nemá Moskva přístup k mezinárodní finanční infrastruktuře, od které byla odstřižena, a tak nemůže dokončit platby do zahraničí. V platební neschopnosti se ocitla poprvé od bolševické revoluce před 105 lety.
Renesance Lady Nivy
Podle Havlíčka je největším ekonomickým problémem pro Rusko v současnosti jeho přílišná provázanost se Západem. „Rusko je celými sektory své ekonomiky závislé na dodávkách komponentů, technologií nebo dílů ze Západu. Do očí bijící je třeba případ automobilového průmyslu,“ popisuje.
V uplynulých měsících se totiž například kvůli chybějícím dodávkám mikročipů ze zahraničí musely části tohoto segmentu ruské ekonomiky hned několikrát zastavit. To v reakci vedlo i k přechodu na výrobu starších modelů aut. Renesanci tak zažívají modely Klasik nebo Legend automobilky Lada Niva.
„To je ale zase velmi nemoderní auto, které je do tří let totálně nepoužitelné. Nemá věci, které dnes už považujeme za naprosto běžné, třeba ABS,“ říká Svoboda s tím, že obecným fenoménem ruských výrobků bude jejich velmi špatná kvalita.
Pomůže Čína nebo Indie?
Obchodní bilanci se Západem, která tvořila v ruském hospodářství většinu, v krátkodobém či střednědobém horizontu nedokážou nahradit Čína, Indie, Pákistán či střední Asie, se kterými Moskva nadále obchoduje.
Asijské země nakupují od Ruska zlevněnou ropu, kterou odmítly evropské státy
Číst článek
„Spoléhají se na to, že jim západní výpadek nahradí Čína. Transsibiřská magistrála ale není dimenzovaná na to, aby to zvládla. Nehledě na to, že přeprava tímto směrem trvá daleko déle,“ přibližuje Svoboda.
Ruské ropné společnosti sice vyvážejí do Číny nebo Indie, v porovnání se západními výpadky jde ale o velmi malé objemy. Zmíněné země mají navíc již nasmlouvané dodávky odjinud, takže levná ruská ropa nebo plyn jsou pro ně nyní přebytkové.
S tím souhlasí i Havlíček: „Na jedné straně odběr ruské ropy nebo plynu v Číně a Indii narůstá, na druhou stranu jsou ale značně omezeni kapacitou, není k tomu infrastruktura.“
Čína podle analytika AMO ale ráda ruské situace využije, protože nad ním může mít v těchto otázkách rázem značnou převahu. „Využijí toho, že je dnes Rusko v koutu, v izolaci. A z toho Čína benefituje,“ říká Havlíček.
Co se týče prezentovaných makroekonomických ukazatelů, může se zdát, že je Rusko schopné se se sankcemi vypořádat.
„Oficiální místa sice tvrdí, že je všechno báječné, skvělé, perfektní. Když ale Rusové říkají, že se jich sankce nedotýkají, že to zvládají, tak je to z toho důvodu, že nezveřejňují všechny statistiky. Propady ekonomické úrovně jsou tam ve skutečnosti brutální,“ odmítá Ruskem prezentované statistiky Svoboda.
