Západoafrickou republikou Mali zmítá krize. Vyhlášení nezávislosti severu země

Jedna z největších zemí západní Afriky, republika Mali prožívá vážnou krizi, která může zásadním způsobem ovlivnit i okolní země. U zdroje problému, který vyvolal už potlačený státní převrat, je vyhlášení nezávislosti severu a tím rozdělení země.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Vojáci afrického státu Mali (ilustrační foto)

Vojáci afrického státu Mali (ilustrační foto) | Zdroj: ČTK

Nezávislost vyhlásili obyvatele severu, tedy národní hnutí za nezávislost Azawad. Jde o pouštní kočovný národ Tuaregů, sami sebe nazývají "Kel Tamašek", rozdělený mezi Mali, Alžírsko, Mauretánii a Niger.

Bojovní Tuaregové hráli v dějinách západní Afriky důležitou roli zejména jako vůdci karavan přes Saharu, role která postupně zanikla s francouzskou kolonizací a zejména se vznikem samostatných zemí. Oblast byla rozporcovaná jako podle pravítka. Tuaregové nejen ztratili obživu ale byli i diskriminováni a pronásledování, zejména v Mali a v Nigeru.

Přehrát

00:00 / 00:00

Krizi v Mali detailně popisuje spolupracovnice Českého rozhlasu Pavla Jazairiová

Tuaregové patří k jinému etniku, mají světlou pleť a zejména v minulosti zacházeli se svými černými sousedy jako s otroky. Tuaregové se považují za šlechtu a mají nejen vlastní jazyk, ale i své vlastní písmo a pozoruhodnou kulturu nesenou zejména ženami. Původně animisté, později vlažní muslimové.

Přesto se na ně napojila místní odnož Al Kaidy a další radikální islámské organizace. Malijská vláda nazvala Azawad skupinou islámských teroristů, obchodníků s drogami a ozbrojených banditů. Nezávislost Azawadu neuznala ani Organizace Africké jednoty.

Je pravda, že původní tuarežské hnutí bylo islámskými radikály zneužito a v důsledku toho se i rozdělilo do nepřehledných skupin. Je to v podstatě tragedie, doklad o tom, v co může vyústit zoufalství národa zahnaného do slepé uličky.

Malijci jsou v chápání krize rozděleni. Jih si přeje potlačení této severské vzpoury. Vzbouřenci obsadili hlavní města severu, Timbuktu, Gao a další. Došlo ke krveprolití.

V důsledku krize proběhlo v Bamaku vládní puč a organizace CEDEAO, hospodářské společenství západní Afriky, vyhlásilo na Mali ekonomické embargo. Mezitím byl puč zažehnán, do svých křesel se vrátili zvolení představitelé, ale situace na severu se vyostřuje.

Malijská krize se dotýká Afriky zejména tím, že v této zemi se vší pravděpodobností vypukne skutečná občanská válka, která se rozšíří i na okolní chudé pouštní země. Vzhledem s současnému extrémnímu suchu, do velké míry zaviněného změnami v klimatu, hrozí hladomor, asi větší než tyto země zažily v minulosti.

Dále hrozí, že se oblast stane novým rejdištěm Al Kaidy a semeništěm islámského terorismu. Zejména bývalá mocnost Francie, která má v Západní Africe své zájmy se snaží situaci uklidnit.

V předvečer prezidentských voleb to není nic jednoduchého.

Pavla Jazairiová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme