Bloky jaderných elektráren jsou projektovány na to, aby vydržely pád stíhačky Suchoj, ujišťuje Drábová

Boje na Ukrajině se nevyhýbají ani oblastem, kde stojí jaderné elektrárny. Ruské vojsko minulý týden obsadilo odstavený Černobyl, nyní se snaží zabrat jadernou elektrárnu Záporožská na jihovýchodě země. Jak jsou jaderné elektrárny chráněné? Ve vysílání Radiožurnálu odpovídala jaderná fyzička a předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová.

Tento článek je více než rok starý.

Rozhovor Kyjev Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Dana Drábová

Předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Dana Drábová | Foto: Jana Přinosilová | Zdroj: Český rozhlas

Můžete říct, kolik jaderných elektráren Ukrajina ještě provozuje?
Ukrajina provozuje 15 jaderných bloků ve čtyřech lokalitách. Když to vezmeme od západu, tak Rovenská, Chmelnická, Jihoukrajinská a zmíněná Záporožská. Ta je největší a je také největší v Evropě se šesti provozovanými bloky o výkonu 1000 MW skoro stejnými, jako jsou ty u nás v Temelíně.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si rozhovor s předsedkyní Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Danou Drábovou

Jak staré jsou ty elektrárny?
To rozpětí je poměrně široké. Jako první, pokud se nemýlím, byl spuštěn v roce 1980 první blok Rovenské jaderné elektrárny, což je zase blok, který je analogicky našim Dukovanům, takže má 42 let.

Jak je ošetřené zabezpečení jaderných elektráren. Počítalo se s tím, že by se mohly dostat do oblasti válečného konfliktu?
Myslelo se na to, a to dvěma cestami. Jednak jaderné elektrárny patří do objektů, na které se vztahují Ženevské konvence a jejich dodatky. To znamená, pokud se máme ještě na něco spolehnout, tak že ještě existuje alespoň nějaká základní úcta k mezinárodnímu právu a na jaderné elektrárny se neútočí.

Ruská stíhačka Suchoj Su-30 | Foto: Alexander Ryumin/TASS | Zdroj: Profimedia

To ale není tak úplně jisté v případě šíleného pana Putina a jeho okolí. Tím pádem je tam ještě druhá větev. Elektrárny jsou už od projektu vystrojeny tak, aby snesly bez újmy na bezpečnosti poměrně extrémní události, a to jak přírodního původu, tak zapříčiněné člověkem. Když se podíváme na to, co by mohlo být nejbližší situaci, která na nešťastné Ukrajině je, tak všechny bloky jsou projektovány na to, aby vydržely pád stíhačky Suchoj.

Jak si konkrétně představit ochranu jaderných elektráren. Jsou ty zásadní věci pod zemí nebo jak je to vlastně řešeno?
Zásadní věci jsou obklopeny velmi tlustou vrstvou betonu a popřípadě ještě oceli, která umí vydržet například zásah raketou země-země.

Mohl by být třeba problém nějaký sklad vyhořelého jaderného paliva?
Sklad vyhořelého jaderného paliva je zrovna tak vybaven poměrně silnými betonovými stěnami. Nevím, jak je to úplně konkrétně, zase tak detailní znalosti nemám. Na těch jednotlivých elektrárnách na Ukrajině vycházím z analogie s našimi sklady vyhořelého paliva, které by zase vydržely poměrně extrémní záležitost. A co je důležité říct, že hlavní bariérou není budova skladu, ale kontejnery, ve kterých je palivo uloženo a ty vydrží extrémní zatížení.

Šedivý: Putin se dostal do velmi složité situace, ruská armáda ukazuje obrovský diletantismus

Číst článek

Umíte si představit, že by bylo v zájmu Rusů elektrárny poškodit?
Jediné, co si umím představit - ale vzhledem k tomu, že pro mě bylo nepředstavitelné, že Ukrajina statečná a nešťastná bude v situaci, v jaké se ocitla, tak já bych na svou představivost příliš v této bláznivé době nespoléhala - že by například došlo k násilnému odpojení elektráren od ukrajinské elektrické sítě, což by Ukrajině mohlo způsobit dost velké problémy z hlediska zásobování elektřinou, protože elektrárny, těch 15 bloků pokrývá 54 procent ukrajinské spotřeby.

Jak dlouho by potom trvalo takovou elektrárnu připojit, vrátit ji do provozu?
To by záleželo na typu poškození. Jistě by to byly dny, spíše týdny.

Bývají jaderné elektrárny chráněny i lidskými zdroji, specializovanou ostrahou a podobně?
To samozřejmě ano. Bývají chráněny i protiletadlovou obranou.

Věra Štechrová, ako Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme