Zastánci nezávislosti Skotska si berou za vzor rozdělení Československa
V Evropě možná brzy vzniknou další nové státy. Katalánské snahy o nezávislý stát by nakonec mohli předběhnout Skotové. Jejich současná politická reprezentace má pocit, že by hrdému národu bylo lépe mimo britskou korunu. Rozhodnout se má za dva roky v referendu. Někteří zastánci samostatnosti se přitom zhlédli v příkladu „sametového rozchodu“ Čechů a Slováků před dvaceti lety.
„Skotství je stav mysli“ je jedno z hlavních hesel, kterým chtějí do svého tábora nalákat co nejvíc příznivců zastánci nezávislého Skotska. Ti doufají, že by za dva roky v závazném referendu mohli dát „sbohem“ svazku s Velkou Británií. Pro hodně Skotů by ale přesně tento scénář byl pohromou.
V Glasgowě najdeme řadu míst pojmenovaných po britských panovnících, i když slova král nebo královna v nich možná takticky chybějí. Někteří separatisté vážně uvažují o tom, že by se třeba ulice jménem West George Street nebo Victoria Road přejmenovaly. I to by možná přinesla skotská nezávislost.
Se zastánci i odpůrci skotské nezávislosti mluvil v Glasgowě zpravodaj Českého rozhlasu Jiří Hošek
„Něco takového se čeká, byl by určitě tlak na větší používání gaelštiny. Dvojjazyčné názvy ulic jsou na všech cedulích po celém Skotsku. Většina lidí ale netuší, jak se gaelská jména správně vyslovují,“ říká Ann Munro, která je velkou zastánkyní jednotné Británie.
Je v předdůchodovém věku a do práce chodí většinou jen dvakrát týdně. Její šéf je naopak velkým fanouškem odtržení Skotska. Jak rozdílný pohled na skotskou nezávislost dokáže „zacvičit“ s dlouholetými vztahy a přátelstvím?
„On je Skot, který procestoval svět. Žil v zemích jako je třeba Chorvatsko. Vrátil se jako přesvědčený zastánce nezávislosti. Můžeme se ale v práci o těch věcech otevřeně bavit, aniž bychom si vjeli do vlasů. Ale bývá to docela vášnivá debata,“ přiznává Ann.
„V celé debatě o referendu jsem ještě neslyšel, že by někdo zvýšil hlas. Všichni lidé v mém okolí k tomu přistupují tak, že je to osobní rozhodnutí každého z nás a mělo by se respektovat. Nemyslím si, že téma nezávislosti povede k rozdělení rodin nebo k hádkám u rodinného stolu,“ říká politolog Michael Higgins z univerzity Strathclyde, který vidí rozdíl mezi skotským a třeba agresivnějším irským nacionalismem.
„Spravuju twitterový účet s názvem ‚Ženy za nezávislé Skotsko‘. Snažíme se přesvědčit konkrétně ženy o výhodách nezávislého státu, to všechno pod hlavičkou kampaně Yes Scotland,“ vysvětluje dobrovolnice Nathalie. Její šéf Blair Jenkins se hodně zajímá o rozpad Československa, což je tady opravdu velký tahák.
„Vzájemné porozumění a nadšení z vlastní nezávislosti. To je podle mě zkušenost zemí, které kdysi tvořily Československo. Jsme přesvědčení o tom, že by nezávislost Skotska Britským ostrovům prospěla, že by vztahy jednotlivých národů byly mnohem pozitivnější a harmoničtější,“ míní Blair Jenkins.
Rozhodnou argumenty i emoce
Uznávaný reportér skotského Heraldu David Leask zná dobře země bývalého sovětského bloku a jejich cestu k nezávislosti. Má pocit, že by se Skotové měli v některých kapitolách historie výrazně zlepšit.
„Jednou ze slabin nezávislého Skotska může být jeho izolovanost. Třeba znalost cizích jazyků je tady opravdu nízká. Skotové se sami cítí být velmi mezinárodním a kosmopolitním národem. O dění třeba ve Španělsku, v bývalém Československu nebo na Balkáně je povědomí docela nízké. Ale jestli by měli studovat rozpad Československa? Jednoznačně ano!“ je přesvědčen Leask.
Řada Skotů si myslí, že u nerozhodnutých voličů zapůsobí hlavně věcné argumenty a praktický dopad nezávislosti na jejich životy. Někteří politici se ale domnívají, že klíčovou roli v historickém hlasování budou mít sentimentální prvky a emoce.
„Osobně se neidentifikuju se Spojeným královstvím. Já prostě nejsem Brit. Jsem v první řadě Skot a v druhé řadě Evropan. Jenom vlastním britský pas. Třeba britský tým na olympiádě mě nechával úplně chladným. Když se dařilo skotským sportovcům, měl jsem radost,“ definuje pocity radikálnějších zastánců nezávislosti poslanec za Skotskou národní stranu (SNP) John Mason.
Aktivista kampaně „bettertogether“ (Radši společně) Ross MacRae je Skot jako poleno a takovouto argumentaci odmítá: „Podívejte se na slavného cyklistu Chrise Hoye. Trénuje v Manchesteru se spoustou Angličanů, Velšanů a dokonce taky s jedním Němcem, a spolu pod britskou vlajkou dosáhli tolika úspěchů,“ uvádí.
„V cizině o sobě coby turista říkám, že jsem Skot, ale současně jsem šťastný a pyšný, že jsem součástí Spojeného království,“ vysvětluje svůj postoj Ross MacRae.
Kdyby se referendum o skotské nezávislosti konalo dnes, odpůrci tohoto plánu by podle průzkumů vyhráli na celé čáře. Jenže hlasovat se půjde až za dva roky a do té doby se mohou ekonomické a sociální problémy prohloubit. Už teď je navíc cítit, že Skotsko je v pohybu a v roce 2014 by lidem status quo nemusel stačit.
