Zástupci světových mocností jednají v Ženevě s Íránem
V Ženevě začalo jednání zástupců šesti světových mocností a Íránu. Zatímco stálí členové Rady bezpečnosti OSN chtějí debatovat o íránském jaderném programu, představitelé této země to odmítají.
Ještě před vlastním začátkem rozhovorů spolu hovořili náměstek americké ministryně zahraničí William Burns a íránský hlavní jaderný vyjednávač Saíd Džalílí. Jde o první kontakt na tak vysoké úrovni mezi USA a Íránem za řadu let.
Mezinárodní společenství se snaží přimět Teherán, aby zastavil ty části jaderné výroby, které je možné využít i ke zbrojení. Na jednáních pak Západ nabízí různé ekonomické a politické protislužby. Teherán ale zatím trval na tom, že na obohacování uranu pro mírové účely má právo jako každá jiná země.
Ženevské rozhovory světových velmocí s Íránem rozebíral na Rádiu Česko publicista Jefim Fištejn
Podle publicisty Jefima Fištejna je hlavním problémem skutečnost, že v řadách vyjednávajících mocností neexistuje jednota. Zatímco Rusko je připraveno podpořit nějaké, velmi slabé sankce, Čína není ochotna připojit se k žádným sankcím.
"Stojí za tím jak politické, tak ekonomické ohledy. Rusko například může vytěžit z případně dražší ropy, jejíž cena by se mohla v důsledku sankcí zvednout. Naproti tomu Čína dováží většinu íránské ropy a nemá na takovém zdražení zájem," řekl Fištejn.
Dovoz obohaceného uranu není řešením
Řešením podle Fištejna není ani návrh íránského prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda, aby potřebný uran byl obohacován v jiné zemi, například v Rusku a do Íránu dovážen.
"Írán je sice připraven dovážet obohacený uran, ale nevzdá se svého vlastního nároku na obohacování uranu. Bude to tak úplně zbytečné gesto, Teherán si nadále ponechá centrifugy a bude tak mít nadále přístup k technologiím, které mohou vést až k výrobě nukleárních zbraní," uvedl Fištejn.
