Zemřel kubánský generál Fernádez, vítěz ze Zátoky sviní

Penzionovaný brigádní generál José Ramón Fernández zemřel v neděli ve věku 95 let. Svého času sehrál klíčovou roli při vytvoření nové armády komunistické Kuby a při odražení invaze kubánských exulantů v Zátoce sviní. Informovala o tom v pondělí agentura AP s odvoláním na kubánská státní média.

Havana Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Zemřel kubánský generál José Ramón Fernández | Foto: EPA-EFE | Zdroj: Profimedia

Vysoký a hubený José Ramón Fernández si i v posledních letech života uchoval vojácký vzhled a těšil se úctě jako legendární postava. Jistý čas zastával funkci místopředsedy vlády a také vedl kubánský olympijský výbor.

Sbohem, rodino Castrových. Co Kubě dala a vzala vláda bratrů-revolucionářů?

Číst článek

Býval zakládajícím členem komunistické strany a ještě v roce 2011, kdy mu bylo 87 let, byl znovu zvolen do ústředního výboru strany. V posledních letech se čím dál méně objevoval na veřejnosti.

Jako mladý důstojník se v polovině 50. let postavil proti zkorumpovanému Batistově režimu a byl uvězněn. Po svržení diktátora Batisty, podporovaného USA, mu Fidel Castro nabídl, aby vedl vojenskou školu, i když mu nebude moci vyplácet takový plat, jaký měl v cukrovaru, kde se mezitím zaměstnal.

„Fidel uměl být velice přesvědčivý a občas byl neústupný jako skála. Přemýšlel jsem nad tím asi pět vteřin - a o dvě hodiny později už jsem byl ve škole,“ zavzpomínal. Na Nový rok 1959 tak vedl Fernández vojenskou školu, kde cvičil důstojníky nové revoluční armády.

Chlebíčky, deštník, čaj i doutník. 10 nejzajímavějších atentátů posledních desetiletí

Číst článek

Pomohl také kubánskému velení k vítězství nad invazními silami v Zátoce sviní v dubnu 1961. S 1900 vojáky pod svým velením vyslechl naléhavý pokyn od Castra, aby pomohl odrazit nepřátelské síly, které se vylodily na jižním pobřeží ostrova s cílem svrhnout novou vládu.

Porazil tak 1500 kubánských exulantů, vycvičených a vyzbrojených CIA. Kuba tuto bitvu vyhrála „díky odhodlání a rozhodnosti lidí, a ne zásluhou profesionální armády“, řekl sám Fernández agentuře AP v roce 2001.

Následně působil jako náměstek ministra obrany a později také jako ministr školství.

Invaze v Zátoce sviní

Pokus o svržení Fidela Castra v roce 1961 známý jako invaze v Zátoce sviní (Bahía de Cochinos) bývá označován za jeden z největších debaklů americké zpravodajské služby CIA.

Skupina asi 1500 kubánských emigrantů, řízených CIA, se 17. dubna 1961 vylodila na jihovýchodě Kuby s cílem zažehnout v zemi povstání proti vládě.

J. F. Kennedy | Foto: Fotobanka Pixabay

Prezident John Fitzgerald Kennedy ale na poslední chvíli neschválil nasazení amerického letectva, které mělo útok původně podpořit, a dále oficiálně tvrdil, že USA s akcí nemají nic společného.

Již 18. dubna přešly Castrovy jednotky do ofenzívy a proti 1500 výsadkářů tak stálo na 20 000 vládních jednotek. Bez původně slibované letecké podpory USA tak operace Pluto skončila po třech dnech třemi stovkami mrtvých a 1200 zajatých.

Konkrétně zemřelo 115 mužů z výsadku a 176 Castrových vojáků. Jen hrstce výsadkářů se podařilo uprchnout. Několik velitelů z výsadku bylo pro výstrahu popraveno, ale většinu zajatců USA během dvou let vykoupily za traktory, léky a potraviny.

Mezi oběťmi operace byli i čtyři američtí piloti, jejichž účast ale americká vláda dlouhá léta popírala. Jedním z nich byl i Thomas „Pete“ Ray, jenž byl během invaze sestřelen a záhy popraven.

Jeho mrtvola pak byla nějaký čas vystavena v kubánské márnici ve vitríně, aby mu mohli Kubánci „plivat do tváře“. Jeho ostatky se do USA vrátily až v roce 1979, kdy prezident Jimmy Carter účast Američanů v operaci přiznal.

Vina CIA

Podle dokumentů zveřejněných v 90. letech Castro o chystané invazi věděl, i když bez přesného data. Tato invaze navíc Castrův režim ještě posílila a vyhrotila vztahy USA a Kuby, jež následující rok přivedly svět na pokraj jaderné války.

Fidel Castro | Foto: Licence Public Domain, volné dílo, U.S. News & World Report

Invaze „imperialistických“ Spojených států do země, v níž revoluce v lednu 1959 svrhla proamerického diktátora Batistu, vyvolala odpor obyvatel i v dalších zemích Latinské Ameriky, v nichž ještě přiživila obraz Castrovy Kuby jako ikony boje proti kapitalismu.

Castro situaci obratně využil: „Imperialisté nám nemohou odpustit, že vedeme socialistickou revoluci Spojeným státům přímo pod nosem!“ Poprvé tak promluvil o „socialistické“ revoluci, která do té doby byla podle něj „zelenější než palmy“.

Podle zprávy inspektora CIA Lymana Kirkpatricka z roku 1961, odtajněné v polovině devadesátých let, byla za fiasko akce zodpovědná CIA, která ji špatně připravila a nedobře koordinovala.

Členové brigády 2506 vinili z neúspěchu prezidenta Kennedyho, který jim neposkytl leteckou podporu. Tato skutečnost se dva roky nato stala základem pro jednu z teorií příčin atentátu na prezidenta Kennedyho, podle níž za jeho vraždou stáli kubánští emigranti.

John. F. Kennedy se svou ženou minuty před atentátem | Foto: Walt Cisco/Dallas Morning News | Zdroj: Reuters

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme