Závažnost havárie ve Fukušimě dosáhla stupně Černobylu

Havárie v jaderné elektrárně Fukušima je na nejvyšším stupni závažnosti. Na stejném - sedmém stupni - bylo v roce 1986 také neštěstí v Černobylu.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Dým a kouř valící se z budovy pro sběr mořské vody určené k chlazení reaktorů japonské jaderné elektrárny Fukušima Dai - iči

Dým a kouř valící se z budovy pro sběr mořské vody určené k chlazení reaktorů japonské jaderné elektrárny Fukušima Dai - iči | Zdroj: Reuters

Důvod zvýšení hodnocení závažnosti havárie je nasnadě. „Je to na základě dlouhodobých pozorování, kdy japonští vědci usoudili, že došlo téměř ke všem možným haváriím, ke kterým mohlo dojít,“ vysvětlil ředitel Českého centra v Tokiu Petr Holý.

Přehrát

00:00 / 00:00

Ředitel Českého centra v Tokiu Tomáš Holý v Ranním Radiožurnálu

Podle japonské komise pro jadernou bezpečnost objem radioaktivního jodu 131 unikajícího z elektrárny Fukušima Daiči dosahoval až 630 000 tera becquerelů za hodinu. Jak ale uvádí japonský Úřad pro jadernou a průmyslovou bezpečnost, současné hodnoty už se pohybují pod hranicí jednoho terabecquerelu za hodinu.

Naměřené hodnoty radiace jsou ale mnohem nižší než tehdy v Černobylu, i když stupeň hodnocení situace je stejný. Jak dodává Holý, v Černobylu to bylo 5 200 000 tera becquerelů.

Přesto úřady vůbec poprvé potvrdily i výskyt radioaktivního stroncia ve vzorcích půdy odebraných ve vzdálenosti více než 30 km od elektrárny Fukušima 1. Zjištěné hodnoty jsou velmi nízké a nepředstavují žádnou hrozbu pro lidské zdraví, přesto experti neskrývají obavy, protože může proniknout do kostí a je potenciálním zdrojem vzniku rakovinného bujení.

Před dvěma týdny se objevily známky zamoření v zelenině, mléce. Před týdnem to byly ryby. „Je pravda, že Japonsko obrovské množství potravin dováží, takže si nemyslím, že by to měl být důvod k nějaké panice,“ domnívá se Holý. Přitom podle Holého tak úplně klidní Japonci, jak by se mohlo na první pohled zdát, nejsou.

K uvolnění radiace mělo podle společnosti TEPCO, která elektrárnu Fukušima provozuje, dojít 15. března po explozi ve druhém reaktoru. Představitelé firmy ale nevylučují, že by celkové množství uvolněné radiace mohlo být vyšší než v Černobylu.

Becquerel (Bq)
- hodnota intenzity záření radioaktivního zdroje
- 1 Bq = jeden rozpad atomového jádra za sekundu; čím více jader se za sekundu přemění, tím je záření silnější
Sievert (Sv)
- účinek ionizujícího záření na organismy
- vyjadřuje podíl množství absorbované energie v určité hmotnosti a v závislosti na daném druhu ionizujícího záření (J/kg)
- např. RTG břicha je ekvivalentní 50 ěSv; 3200 ěSv je ozáření přírodními zdroji v ČR za rok

Práce na stabilizaci poškozených bloků ovšem zpomalují pokračující následné otřesy. „Ty dnes ráno dosáhly 6,4 stupně Richterovy škály a zastavily i vlakovou dopravu v Tokiu,“ hlásil zpravodaj ČRo Robert Mikoláš. Od 11. března, kdy severovýchod země postihla ničivá přírodní katastrofa, zasáhlo Japonsko na 900 následných otřesů.

Kvůli pokračujícímu úniku radiace také nemůže být zatím řeč o rekonstrukci obcí v okolí elektrárny. Mnozí z jejich starostů také vyzývají vládu k přehodnocení jaderné politiky a hledání jiných zdrojů energie.

Robert Mikoláš, Jan Pokorný, Michal Šenk Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme