Závodní stan bikera Kulhavého skrývá jídelnu, dílnu i prádelnu
V roce 2011 vyhrál, co se dalo. Stal se mistrem světa i Evropy, zvítězil v hodnocení Světového poháru ve své disciplíně cross-country a logicky si po tom všem nasadil i korunu pro Krále české cyklistiky. Jaroslavu Kulhavému zkrátka vyšla předolympijská sezóna na jedničku s hvězdičkou a může s nadějí vyhlížet cestu do olympijského Londýna.
Ve stanu týmu Specialized Racing obvykle vládne řád a pohoda. Ale jsou situace, kdy musejí mechanici rychle reagovat a dění je najednou poměrně akční. Při mé návštěvě se náhle spouští prudký liják, pod celtu začíná zatékat a Sandy Gilchrist burcuje své kolegy, aby mu pomohli díry utěsnit.
„Déšť nám tu nadělal trochu neplechu, podívejte, kam až zatékalo. I sem do kamionu. Máme tu dost drahého nářadí a materiálu, takže bylo potřeba zavřít, aby se voda nedostala dovnitř,“ říká Sandy a zve mě do vozu, se kterým během sezóny kočuje po celé Evropě a který při zastávkách na místech, kde se trénuje a závodí, slouží jako dílna nebo třeba i prádelna.
O tajích závodního stanu bikera Jaroslava Kulhavého natáčel Zblízka Jan Kaliba
Uvnitř se skrývají nejen přihrádky s nářadím, pracovní stůl, háky na zavěšení kol nebo kompresor, ale i pračka. Spousta potřebných věcí je navíc venku přímo pod prostornou stanovou plachtou. Kromě kol je tu i mobilní, ale pohodlná sedací souprava nebo třeba kávovar v týmových barvách. Zkrátka dílna, obývací pokoj i kuchyně v jednom.
„Všechno dohromady to váží asi sedm a půl tuny a hodnota auta je asi dvě stě tisíc eur, pokud bychom přičetli i vybavení a kola, tak je to asi dvojnásobek. Všechno se to vejde do jednoho kamionu, který sami řídíme, museli jsme si na to udělat zvláštní řidičský průkaz,“ vypráví sympatický Skot Sandy.
A dodává. „Všude se snažíme být aspoň o den dříve než závodníci, oni i my máme rádi, když přijedou a zázemí už je připravené. Zabalit nebo vybalit tenhle servisní stan se vším všudy nám ve čtyřech lidech trvá zhruba čtyři hodiny,“ říká muž se zkušenostmi z konvoje z Tour de France.
Být mechanikem ve Světovém poháru cross-country je ale prý náročnější. Sandy je každoročně od června do září na cestách a spolu se třemi kolegy obhospodařuje všechny závodníky týmu Specialized, od uplynulé sezóny tedy i Jaroslava Kulhavého.
„Jaroslav je pohodový kluk, nemá žádné zvláštní požadavky. Většinou jezdí a trénuje nejvíc ze všech, což je dobré, protože tím inspiruje a strhává další závodníky z týmu. Zvlášť když mohou vidět, jak se Jaroslav neustále zlepšuje. Do týmu skvěle zapadl, jeho angličtina je dobrá, v psaném provedení bych řekl dokonce excelentní,“ skládá Sandy poklonu českému suverénovi sezóny.
A ten svému týmu mechaniků lichotky obratem vrací. „Já se na ně stoprocentně spoléhám, protože jsou to fakt profíci. A myslím, že Specialized je nejlepší světový tým i co se týče mechaniků. Ti kluci to dělají naplno a hlavně od nich jde zpětná vazba do továrny.“
Jaroslav Kulhavý potom doplnil. „Díky tomu, že jsme tovární tým, tak se to pak odráží v těch produktech, což je vidět na kolech, protože jsou nejlepší a nemají skoro konkurenci. A proto já těm klukům věřím. Dá se říct, že si to kolo skoro ani nekontroluji, maximálně si ho nastavím ještě víc podle sebe.“
Ale abyste si nemysleli, že v červeném stanu Kulhavému jenom seřizují jeho závodní stroj - ono se mu tam dostává péče vskutku všestranné. Dostane tam i pořádně najíst.
„Je tam všechno, co je potřeba k jídlu, nejlepší suroviny. Dá se říct, že letos jsem domácí stravu změnil podle stylu, který tady máme, na který jsem si zvykl. Vaří většinou doprovod – maséři nebo fyzioterapeuti. Jsou to vždycky těstoviny, kuřecí maso, salát, tuňák, sýry,“ popisuje Jaroslav Kulhavý.
