'Zbavte Su Ťij Nobelovy ceny.' Tisíce lidí podepsaly petici kvůli Rohingům
Již více než 360 000 lidí z celého světa podepsalo petici požadující odebrání Nobelovy ceny za mír někdejší barmské disidentce a nynější vůdkyni vlády Do Aun Schan Su Ťij. Su Ťij čelí kritice, že se nesnaží zastavit násilnosti páchané na muslimském menšinovém etniku Rohingů v barmském Arakanském státě. Odtud od 25. srpna uprchlo do sousedního Bangladéše podle nejnovější bilance OSN již 164 000 Rohingů. Informovala o tom ve čtvrtek agentura AFP.
Představitelé OSN v Bangladéši odhadují, že se počet rohingských uprchlíků v nejnovější vlně vyšplhá až na 300 000. Poukazují přitom na skutečnost, že množství běženců je stále soustředěno v zemi nikoho na hranici mezi Barmou a Bangladéšem. Ve středu OSN registrovala v Bangladéši 146 000 rohingských migrantů, za posledních 24 hodin jich dalších 18 000 přibylo.
Barma zaminovala hranici, aby zabránila návratů Rohingů, tvrdí zdroje z Bangladéše
Číst článek
Pod petici vyzývající k odebrání Nobelovy ceny za mír Su Ťij se do čtvrtečního rána podle AFP podepsalo již 364 000 lidí. "Su Ťij, která de facto stojí v čele Barmy, zatím udělala jen málo, aby zastavila zločiny proti lidskosti ve své zemi," konstatoval indonéský iniciátor petice. Norský Nobelův výbor nicméně uvedl, že je oficiálně nemožné jednou udělené ocenění některému z laureátů vzít.
„Poslední vůle Alfreda Nobela ani ustanovení Nobelovy nadace neumožňují, aby Nobelova cena - ať už za fyziku, chemii, lékařství, literaturu či mír - byla oficiálně odebrána," řekl agentuře AFP šéf norského Nobelova výboru Olav Njölstad. "Nobelův výbor posuzuje pouze úsilí laureáta před udělením této ceny," dodal.
Su Ťij dostala Nobelovu cenu za mír v roce 1991, kdy ji tehdejší vládnoucí barmská vojenská junta držela v domácím vězení. V roce 2016 se někdejší opoziční Národní liga pro demokracii vedená Su Ťij po vyhraných volbách ujala v Barmě moci.
Ruští muslimové protestují proti útlaku Rohingů v Barmě. Podle Kadyrova je tamní režim 'satanský'
Číst článek
Někteří analytici nicméně poukazují na to, že působení Su Ťij omezuje ústava přetrvávající z dob junty, která mimo jiné někdejší disidentce brání stát se prezidentkou. Díky ústavě si v Barmě také pořád udržuje silný vliv na politické dění armáda, která má předem zaručených 25 procent parlamentních míst a jejíž vrchní velitel jmenuje také ministry vnitra, obrany a bezpečnosti hranic.
Právě armáda je za násilnosti v Arakanském státě z velké části odpovědná. Humanitární organizace barmské vojáky obviňují, že se dopouštějí na Rohinzích brutálního násilí, včetně mučení, vražd, hromadného znásilňování a žhářství.
Podle kritiků ale Su Ťij proti diskriminaci Rohingů, které Barma neuznává jako etnikum a upírá jim občanství a základní lidská práva, nijak nevystupuje. Ve středu ve svém prvním vyjádření k nejnovější krizi pronesla řadu kontroverzních výroků. Odsoudila údajnou dezinformační kampaň kolem Rohingů prchajících z Barmy, která má podle ní sloužit zájmům teroristů. Obvinění týkající se postupu vůči Rohingům Su Ťij podle AFP odmítla, obhajovala akce armády a tvrdila, že barmské úřady zajišťují ochranu práv všech obyvatel země.
Nejnovější vlna násilí v Barmě začala, když povstalci z řad Rohingů 25. srpna zaútočili na několik desítek policejních stanic a vojenských stanovišť v barmském Arakanském státě. Při následných střetech mezi Rohingy a bezpečnostními složkami přišlo o život nejméně 400 osob.
