Zbraně ve světě nejsou na ústupu, konstatují švédští experti na výzkum míru
Výraznější redukce jaderných zbraní ve světě je v nejbližších letech nepravděpodobná. Navzdory závazkům hlavních velmocí ke snižování jejich počtu. Tvrdí to v aktuální zprávě o zbraních ve světě stockholmský Mezinárodní ústav pro výzkum míru. Podle něj se nadále daří i obchodům s konvenčními zbraněmi.
Podle aktuální výroční zprávy švédského Institutu pro výzkum míru utratily státy minulý rok za zbraně a zbrojní systémy přes bilion a půl dolarů. Suverénně nejvíc, přes čtyřicet procent celkové sumy, pak americká vláda. Spojené státy zůstávají i největší velmocí ve výrobě a prodeji zbraní.
Zbrojnímu byznysu dál vévodí firmy ze Spojených států a Evropy, následované zbrojovkami z Ruska a asijských zemí.
Zisky těch amerických v čele s Lockheed-Martin podle stockholmského institutu navzdory krizi utěšeně rostou.
Analytici švédské organizace nepovažují za záruku bezpečnějšího světa ani loňskou pražskou smlouvu mezi Washingtonem a Moskvou o redukci strategických jaderných hlavic na 1550 kusů na každé straně.
Jaderné mocnosti prý jasně vzkazují, že si chtějí udržet jaderné kapacity ještě desítky let. Dokládat to mají miliardové investice Američanů do modernizace jaderných zbraní, Ruskem plánovaný nákup atomových ponorek nebo snahy o vylepšování jaderných nosičů v Číně i Francii.
„Vůle k odzbrojení ve světě je, ale jak to udělat, aby nenastal problém? Stále je zde totiž možnost, že si někdo vyrobí nějaké jaderné zbraně mimo kontrolu a tím pádem by se mohl dostat do pozice vítěze ten, kdo bude mít jednu nebo dvě jaderné nálože a v podstatě bude diktovat světu své názory. To je stálý problém transferu technologií a tím pádem je logické, že se velmoci nechtějí prozatím svých zbraní vzdát,“ říká vojenský analytik Martin Koller.
Podle něj paradoxně byly a jsou jaderné zbraně určitou pojistkou míru, což vykresluje na rozložení sil na blízkém východě. Izrael by dle Kollera bez jaderných zbraní nepřežil.