Zbrojní inspektoři předstoupí před Radu bezpečnosti
V newyorském sídle OSN dnes předstoupí před Radu bezpečnosti vedoucí inspekčních týmů Hans Blix a Muhammad Baradaj. Po 60 dnech práce v Iráku členům Rady předají zprávu o svých zjištěních a o tom, jak režim Saddáma Husajna splňuje odzbrojovací rezoluce OSN. I když možnosti na mírové řešení irácké krize jsou podle Washingtonu téměř vyčerpané, prezident Bush ani v úterním poselství o stavu Unie ještě neoznámí časový rozvrh případného zásahu v Iráku.
Rusko, Francie a Čína jsou jednoznačně proti útoku a chtějí dát inspektorům více času. Ze stálých členů RB s právem veta je na straně USA jen Velká Británie. Podle pozorovatelů nepřinese zpráva inspektorů fakta, která by přiměla hlavní aktéry v Radě změnit protichůdná stanoviska.
Rada chce od inspektorů především slyšet, zda a jak irácký prezident Saddám Husajn plní její rezoluce. Jak ale před malou chvílí řekl Radiožurnálu český zástupce při OSN Hynek Kmoníček, diplomaté si od ní příliš mnoho neslibují: "Pravděpodobně žádný zásadní průlom očekávat nemůžeme. Obecně se spekuluje o tom, že zpráva nebude ani černá ani bílá, ale spíše taková šedá. A to podstatné ze zprávy se dozvíme až ve středu, kdy bude v Radě bezpečnosti projednávána."
S projevem na toto téma vystoupil ve švýcarském Davosu na Světovém ekonomickém fóru jordánský král Abdaláh, jehož země s Irákem sousedí. Podle jeho názoru už došla krize tak daleko, že konfliktu by mohl zabránit už jenom zázrak: "Bohužel se domnívám, že už je příliš pozdě, abychom dokázali najít z této situace nějaké východisko či její diplomatické řešení. Jsem povahou velký optimista. Před několika měsíci bych možná mluvil jinak, ale dnes už se myslím rozjely takové mechanismy, že by byl zázrak, kdybychom našli mírové řešení současné krize."
V Davosu vystoupil i americký ministr zahraničí Colin Powel - jak mimo jiné uvedl, Spojené státy jsou na Irák připraveny zaútočit v případě potřeby i samy: "Spojené státy se domnívají, že už nezbývá mnoho času. Nezastavíme se před válkou, pokud to bude jediný způsob, jak Irák zbavit zbraní hromadného ničení. Vyhrazujeme si naše svrchované právo podniknout vojenskou akci, ať už sami, nebo v rámci koalice. Jak řekl náš prezident, nemůžeme bránit Ameriku a naše přátele tím, že budeme v doufat v to nejlepší."
Nejbližším spojencem Ameriky zůstává Velká Británie - její premiér Tony Blair ale v rozhovoru pro stanici BBC uvedl, že vojenské akci se ještě dá zabránit: "Válka není nevyhnutelná, záleží na Saddámovi. Bude-li plně spolupracovat s isnepktory, pokud otevřeně řekne kolik nebezpečného vojenského materiálu má a pak inspektorům dovllí, aby uzavřeli nebezepčná zařízení, stane-li se Irák bezpečnou zemí bez zbraní hromadného ničení, pak bude celá záležitost ukončena."
O Iráku budou dnes jednat v Bruselu i ministři zahraničí Evropské unie. Aktuální informaci o situaci v oblasti a náladách v tamních zemích přiváží šéf německé diplomacie Joschka Fischer. Ten se vrátil ze čtyřdenní mírové mise, během níž navštívil Turecko, Egypt a Jordánsko. Fischer se na svém blízkovýchodním turné přesvědčil o tom, že naprostá většina obyvatel tamních zemí si nepřeje válku. Německo nyní požaduje prodloužení mandátu zbrojních inspektorů OSN. Ministr Fischer současně vyzývá jak Saddáma Husajna, aby si uvědomil vážnost situace a přestal taktizovat, tak i Spojené státy, aby nalezly mírové řešení. Berlín bude v tomto úsilí také pokračovat, v polovině příštího měsíce sem přijede egyptský prezident Mubarak. Německá vláda nemá zájem o iráckou válku, jednak kvůli veřejnému mínění, které je proti ní, a jednak kvůli churavějící ekonomice, kterou by vyšší ceny ropy citelně zasáhly.
