Ať se praktičtí lékaři zapojí i mimo pracovní dobu. Mohou sloužit v nemocnicích, navrhuje Philipp z VZP
V pátek předpolednem za účasti premiéra Petra Fialy (ODS), ministra zdravotnictví, šéfa VZP, zástupci lékařů a zdravotnických odborů podepsali dohodu o navýšení zdravotnických platů. „Je to měkký způsob vymáhání toho, aby byla dodržena úhradová vyhláška. A především aby byla zajištěna péče pro naše i ostatní pojištěnce,“ vysvětluje Tom Philipp, lékař, poslanec KDU-ČSL a předseda správní rady VZP v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu.
Podle dohody Všeobecná zdravotní pojišťovna přispěje na navýšení platů zdravotníků třemi miliardami korun. Ostatní zdravotní pojišťovny na to nedají ani korunu. Je to fér vůči klientům VZP?
Je to fér pro všechny pojištěnce ostatních pojišťoven. Pro samotné pojištěnce VZP to není žádná ztráta. Budou mít zajištěnou zdravotní péči, což je povinnost zdravotní pojišťovny.
„Dřív to bylo naprosto běžné, že praktičtí lékaři zajišťovali péči i mimo běžnou pracovní dobu,“ vysvětluje Tom Philipp (KDU-ČSL), předseda správní rady VZP
Znamená to, že VZP ty tři miliardy nebudou chybět?
Takhle se na to dívat nemůžeme. To jsou peníze, které zůstávají na účtech zdravotní pojišťovny a jsou připraveny pro případ krize nebo pro nějakou nenadálou událost.
Dobře, ale teď je pošlete pryč a říkáte, že nebudou chybět. Proč se na to nejde podívat tak, jak jsem před chvílí řekl?
Byla to situace, která vyžadovala nějaké řešení. Tím bylo investovat tři miliardy do bonusů pro zdravotnická zařízení, aby se uskutečnilo to, co je dané v úhradové vyhlášce, ale není příliš vymahatelné. Čili je to měkký způsob vymáhání toho, aby byla dodržena úhradová vyhláška a především, aby byla zajištěna péče pro naše i ostatní pojištěnce.
Kontroly VZP
Premiér Petr Fiala (ODS) dopoledne zopakoval, že dohoda garantuje, že peníze navíc půjdou na platy lékařů. Opravdu je tam taková garance? Znamená to, že VZP opravdu bude mít možnost to zkontrolovat a případně peníze nemocnicím odebrat?
Forma, kterou se budeme snažit, aby peníze doputovaly až k zaměstnancům, bude smluvní. To znamená, v rámci smluvního dodatku, který bude zdravotní pojišťovna s poskytovatelem uzavírat. Tam jistě budou podmínky, že bude možné zkontrolovat i to, jestli byla řádně naplněna.
Chápu dobře, že počítáte s tím, že VZP opravdu u všech nemocnic bude kontrolovat, i u těch soukromých, jestli peníze opravdu doputovaly k lékařům a v případě, pokud kontroloři VZP zjistí, že ne, tak se jim vezmou?
V případě, že zjistíme, že nebyla dodržena dohoda, která byla smluvně ujednána, tak ty finanční prostředky nemocnice nedostane. Takhle je to i v ostatních věcech. Zdravotní pojišťovny se zdravotnickými zařízeními vždy každý rok uzavírají nový dodatek na poskytování péče a kontrolují, jestli byl, nebo nebyl naplněn. Tak to běžně funguje.
Lékaři v terénu
Říkáte, že v pátek podepsaná dohoda není systémovým krokem a bude potřeba o tom jednat dál. Pokud jsme v situaci, kdy český zdravotnický systém vyžaduje takovou míru přesčasů, že nestačí zákonné limity, pokud je navíc mnozí lékaři nechtějí sloužit, pokud se zvýší základní platy zdravotníků, pokud zároveň neporostou sazby zdravotního pojištění, má tohle všechno výhledově jiné řešení než omezení kapacit zdravotnických zařízení?
Musí se v každém případě změnit struktura zdravotnických zařízení. Potom si myslím, že se také musí k řešení přizvat lékaři, kteří jsou v terénu. Mluvíme tady o 22 000 až 25 000 lékařích, kteří pracují v lůžkových zdravotnických zařízeních, ale máme tady zhruba stejné množství lékařů v terénu – praktických lékařů, praktických lékařů pro děti a dorost a různých specialistů.
Lékařské odbory podpořily dohodu s ministerstvem zdravotnictví. K podpisu se chystají v pátek
Číst článek
Myslím si, že je potřeba to řešit systémově, to znamená, že i tito lékaři by se měli nějakým způsobem zapojit do péče mimo běžnou pracovní dobu. To by péči výrazně ulehčilo a zkvalitnilo.
To znamená, že řešením je, aby třeba praktičtí lékaři chodili na pohotovosti a sloužili v nemocnicích?
Dřív to bylo naprosto běžné, že praktičtí lékaři zajišťovali péči i mimo běžnou pracovní dobu, sloužili takzvané lékařské služby první pomoci. Nemusí to být nutně svázáno s pobytem v nemocnici nebo v lůžkovém zařízení, může to být i třeba někde na poliklinice.
Dokázali ale ošetřit jednodušší případy tak, aby do nemocnice došli jenom ti pacienti, kteří byli opravdu v těžším stavu, který vyžadoval třeba hospitalizaci.
Náměstek ředitele VZP pro zdravotní péči Jan Bodnár mluvil o tom, že přichází období, kdy se budou obnovovat rámcové smlouvy zdravotních pojišťoven a nemocnic a že je potřeba jednat o optimalizaci lůžkové péče. Znamená to, že by se celkově objem lůžkové péče měl snížit?
Pravděpodobně to bude jeden z kroků, který bude potřeba udělat. Dneska se spousta dá přesunout do jednodenní péče. Mnoho oborů se z těch lůžkových zařízení vytratilo v tom smyslu, že jsou pacienti léčitelní ambulantně nebo v rámci stacionářů. Počet hospitalizací tak jako tak rok od roku klesá, protože je potřeba, takže je tomu potřeba přizpůsobit i tu síť.
Poslechněte si celý rozhovor, audio najdete nahoře ve článku.