Ze šarvátky brutální válka. ‚Příměří je v Náhorním Karabachu v nedohlednu,‘ míní politický geograf

„Z konfliktu v Náhorním Karabachu se stala otevřená brutální válka. A dřívější odhady na několikadenní omezenou šarvátku, neplatí,“ říká Jan Kofroň, politický geograf z Katedry politologie Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Konflikt v Náhorním Karabachu, na snímku karabašský voják pálící proti vojákům Ázerbájdžánu

Konflikt v Náhorním Karabachu, na snímku karabašský voják pálící proti vojákům Ázerbájdžánu | Zdroj: Profimedia

„Intenzita bojů je tak mimořádná, že předčí střety za poslední dvě dekády. A to nejen na Kavkaze. Osud mezinárodně neuznané arménské Republiky Arcach v Náhorním Karabachu je nejistý,“ upozorňuje politický geograf.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jan Kofroň: Z šarvátky brutální válka. Řešení by mohl přinést silný hráč, ochotný intervenovat

Pokud si příměří nevynutí silný hráč, který by byl ochotný v regionu intervenovat, přinese ukončení bojů až naprosté vyčerpání jedné nebo obou bojujících stran, míní Kofroň. Apely mezinárodních organizací podle něj nemají velkou šanci přispět k uklidnění situace.

„Z pohledu poměru sil byl Ázerbájdžán schopný vojensky posílit. To mu dává větší šanci na úspěch,“ shrnuje politický geograf a připomíná, že Ázerbájdžánci mají nyní významného spojence v Turecku a nemusí se obracet jen na Rusko.

„Turecko se jednoznačně postavilo na stranu Ázerbájdžánu. Ostatně v posledních letech jim dodávali nemalé množství zbraní.“

Jan Kofroň

„Rusko je překvapivě klidné, drží se spíš stranou. V tento okamžik bylo válkou taky trochu překvapeno a musí navíc bedlivě sledovat pro něj mnohem podstatnější dění v Bělorusku,“ vysvětluje Kofroň.

A přestože se nepovedlo prokázat, že do bojů zasahují přímo turečtí důstojníci, jak tvrdí Arménie, na pomoc bylo prokazatelně naverbováno několik set Syřanů z Tureckem kontrolované části Sýrie.

Jan Kofroň má za to, že Arménie je ve slabší pozici i z hlediska dodávek zbraní. Veškerý arzenál z ciziny totiž musí být dopraven přes Írán. A zatímco Arméni disponují zbraněmi převážně jen z Ruska, Ázerbájdžánci v minulosti získali zbraně také z Izraele nebo Turecka.

Naděje na příměří je zatím v nedohlednu, míní Kofroň. „Požadavky Ázerbájdžánu, ačkoli mohou být legálně oprávněné, by znamenaly konec neuznané Republiky Arcach. A na to oni nepřistoupí. Na druhé straně má už Ázerbájdžán pravděpodobně takové ztráty, že neskončí, aniž by dosáhl jediného výrazného úspěchu.“

Poslechněte si audiozáznam celého rozhovoru s Janem Kofroněm, kterému předchází krátká reportáž přímo z místa bojů.

Jan Burda, Martina Mašková, Zuzana Marková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme