Ze Sýrie během noci uprchlo přes 700 lidí včetně vysokých důstojníků armády
Syrští povstalci kontrolují přechody na hranicích s Tureckem a Irákem. V Damašku opět probíhají protirežimní demonstrace. Podle agentury Reuters rebelové zapálili tamní kasárna Asadových milicí Shabbiha. Rusko odmítlo západní kritiku, že v OSN vetovalo rezoluci proti Sýrii. Návrh byl prý zcela nerealistický a pouze hrozil sankcemi. Rada bezpečnosti OSN proto bude rozhodovat o další rezoluci.
Ve hře jsou dvě reálné varianty. Nová britská rezoluce se týká pouze prodloužení pozorovatelské mise o 30 dní, a to naposledy. Dále bude prodloužena jen s podmínkou, že Rada bezpečnosti potvrdí stažení těžkých zbraní syrské armády z ulic měst a návrat vojáků do kasáren.
Alternativní text rezoluce předložil Pákistán. Jeho návrh obsahuje prodloužení mandátu pozorovatelů o 45 dní, a to bez podmínek a s možností dalšího obnovení. Rusko s britskou verzí návrhu nesouhlasí, protože obsahuje politické podmínky. A tak Moskva podle svého stálého představitele v OSN spíš podpoří pákistánský text. Hlasovat se však bude o obou návrzích.
Údajně zůstává otevřená i varianta, že Rada bezpečnosti prodlouží misi jen o dobu potřebnou k odjezdu pozorovatelů ze Sýrie. Pokud se mezitím situace v zemi zlepší, OSN mandát znovu prodlouží. USA prý ale s takovým "technickým" prodloužením nesouhlasí.
Hostem Rádia Česko byl vojenský a bezpečnostní analytik Lukáš Visingr, který zhodnotil aktuální vývoj v Sýrii
Do Turecka v noci uprchlo ze Sýrie 710 lidí, mezi nimi i armádní brigádní generál a 20 dalších důstojníků včetně čtyř plukovníků. Vojenský a bezpečnostní analytik Lukáš Visingr ale upozorňuje, že taktika povstalců, kteří obsadili některé hraniční přechody a svádějí boje o Damašek, může být velmi účinná.
„Je vidět, že povstalci se učí, stejně jako tomu bylo třeba v Libyi. Přechody jsou velmi citlivá místa a hlavní město má obrovský význam. Pokud mají povstalci uspět bez zahraniční intervence, tak jediná šance je právě obsadit tato klíčová místa, protože to dostává syrský režim pod mnohem větší tlak, než když se bojovalo jen někde na periferiích,“ vysvětluje.
Ve městech prý nemusí být vojenská převaha Asadovy armády vůbec patrná, protože dobře vyzbrojení a odhodlaní pěšáci mohou ve městě zastavit i kolonu tanků. „A pokud mají povstalci třeba řízené raketové střely, mohou docela dobře čelit i vrtulníkům,“ dodává Visingr.
Šéf zpravodajských služeb podlehl následkům atentátu
Dnes zemřel šéf zpravodajských služeb Hišám Ichtjár na následky atentátu, kterému předtím podlehli další vysocí bezpečnostní představitelé. Podle Visingra to může mít významně oslabit morálku armády.
„Nejde o samotné ztráty, které atentát způsobil, ale má to také obrovský psychologický efekt. Protože tentokrát dokázala opozice přímo zaútočit i v samotném srdci Asadova režimu,“ říká Visingr a v souvislosti s útěky vojáků za hranice opět přidává paralelu s Libyí:
„Čím dál masovější dezerce vojáků včetně důstojníků byly začátkem konce Kadáfího režimu, tady to může být podobné.“ Režim má ale zřejmě stále pod kontrolou většinu území Sýrie.
Asad však podle ruského velvyslance ve Francii Alexandra Orlova řekl francouzské stanici RFI, že je připraven řádným způsobem předat moc. Syrská vláda ale takovou informaci vzápětí popřela. Lukáš Visingr se domnívá, že za určitých podmínek se ale podobný zvrat vyloučit nedá.
„Asad je úplně jiný typ politika než Kadáfí. Je to především pragmatik, takže nebude dělat nějaká patetická gesta. Pokud dospěje k názoru, že jeho režim je nadále neudržitelný, a pokud mu budou dány nějaké přijatelné podmínky, tak asi přistoupí na racionální kompromis, který by zahrnoval i nějaké aspoň trochu dobře vypadající odstoupení od moci,“ uzavírá Visingr.
