Ze Sýrie přicházejí zprávy o desítkách zabitých demonstrantů
Demonstranti zabití pořádkovými jednotkami v Sýrii už se počítají na desítky. Vyplývá to z rozporuplných zpráv, které přicházejí z města Der'á (der-á) na jihu země. Situaci není možné ověřit z nezávislých zdrojů. Zdravotníci napočítali 37 mrtvých jenom po včerejší policejním zásahu. Opoziční aktivisté dokonce tvrdí, že mrtvých je okolo stovky. Na pohřeb některých obětí dnes podle opozice přišlo až 20 tisíc lidí.
Asadovi odpůrci chtějí od vlády více politické svobody a odstranění korupce. Další se dá očekávat další vlna demonstrací zítra.
Podle opozice lidé pokojně požadují politické reformy a odstranění zkorumpovaných úředníků. Vláda poukazuje na vypleněné státní instituce a tvrdí, že v pozadí protestů jsou islamisté. Státní televize ukazuje zbraně, který prý policie našla po razii v opozičním táboře.
Poradkyně současného prezidenta Busajna Ša'abánová prohlásila, že vláda brzy učiní „zásadní rozhodnutí", která prý naplní očekávání obyvatel.
Syrské vedení označuje za původce násilností místní kriminálníky, což odráží snahu zdiskreditovat hnutí v zárodku podobně jako v dalších zemích regionu.
„V praxi reaguje syrský režim poměrně tvrdým potíráním hnutí ve městě Dar'á. Vychází to z lokálních podmínek, ale ukazuje to na strach režimu z rozšíření hnutí stejně, jako v případě upálení mladého Tunisana v malém městě, který byl počátkem revolty v arabském světě,“ popisuje souvislosti blízkovýchodní zpravodaj Českého rozhlasu Břetislav Tureček.
Opozice se naopak pokouší prezentovat nepokoje jako revoltu mladých lidí, kteří doplácejí na nezaměstnanost a nesvobodu v zemi. Poměry v Sýrii jsou podle Turečka daleko svázanější než v Egyptě a Tunisku:
„Lidé tu nemohli dlouho používat e-mail, Facebook, autocenzura novinářů je hlubším problémem, než v Egyptě. Nedá se však odhadovat, zda to půjde stejným směrem jako v Egyptě a Tunisku, kam už se vracejí turisté.“
V Sýrii je režim daleko tvrdší. V roce 1982 nechal otec dnešního prezidenta Háfiz Asad brutálně potlačit revoltu ve městě Hamá, kde armáda zabila až 25 tisíc lidí. Část města byla srovnána se zemí. „Režim takto zasáhl, aby zmařil možnost svého svržení,“ dodává Tureček.
Syrský režim tedy podobné nepokoje dlouho nezažil.
Podle Turečka je situace v Sýrii obdobná jako v Bahrajnu, kterému pomáhala Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty: „Oba režimy čelí jasné existenční hrozbě, vládne zde klika napojená na náboženskou menšinu, ale většinu obyvatel Sýrie tvoří sunnitští muslimové a z toho pramení tvrdost režimu při potlačování vzdoru.“
Výjimečný stav v Jemenu, únos v Libanonu
Napjatá situace pokračuje i v dalších zemích Blízkého východu. V nejchudší arabské zemi, kde dochází k nepokojům, tedy v Jemenu, je vyhlášen výjimečný stav. Velká Británie odtamtud stahuje své občany.
„Vyhlášení výjimečného stavu by ale mělo přispět ke zlepšení bezpečnosti, bezpečnostní aparát má totiž volnější ruku nejen v potlačování nepokojů, ale i kriminality,“ domnívá se Tureček.
Jemenský prezident Alí Abdalláh Sálih připustil předčasný odchod z funkce. „Na počátku demonstrací však nejprve nabídl ústupek, že už v roce 2013 nebude znovu kandidovat, nakonec řekl, že volby budou letos. Evidentně ustupuje, ale opozice zatím stále požaduje jeho okamžitý odchod,“ říká Tureček.
Vzhledem k politickému vývoji se očekává, že po pátečních modlitbách vyjdou znovu do ulic tisíce lidí. „Před týdnem v pátek totiž ozbrojenci postříleli 50 neozbrojených demonstrantů na ulici, což byla roznětka, která vedla prezidenta ke slibování dalších ústupků. Začínají ho totiž opouštět jeho věrní,“ myslí si Tureček.
V souvislosti s děním na Blízkém východě se mluví také o Libanonu, kde zmizelo sedm Estonců. Podle Turečka se nedá vyloučit, že i tato záležitost může souviset s aktuálním děním.
„Sedm estonských cyklistů přejelo včera ze Sýrie do Libanonu, kde byli neznámými ozbrojenci uneseni. Stále se po nich pátrá na východě země, kde je nepřehledná situace. Objevuje se teorie, že mohli být uneseni z podnětu podpůrců Muammara Kaddáfího,“ říká Tureček.
V Libanonu podle něj působí militantní palestinské frakce placené libyjským režimem, a proto se objevuje teorie, že militantní Palestinci napojení na Tripolis mohli v žoldu Kaddáfího Estonce unést: „Není to podložené, ale spekuluje se o tom v libanonském tisku.“
Zatímco v Egyptě a Tunisku už je dnes bezpečnostní situace lepší a do zemí se vracejí turisté, země, jako Sýrie, Jemen či Libanon, dlouho pro turisty bezpečné nebudou. Například Jemen však podle zpravodaje ČRo Břetislava Turečka nebyl kvůli ozbrojeným skupinám bezpečný ani v minulých dobách.
