Válka na Ukrajině udělala z Volodymyra Zelenského v očích veřejnosti symbol neústupného a statečného státníka. Jak upozorňuje ukrajinista David Svoboda, je však obklopen lidmi, kteří budí pochybnost co do své mravní způsobilosti. Tito lidé se přitom podílí na budování veřejného obrazu ukrajinského prezidenta. S některými se seznámil během cesty na vrchol, mnozí mu pomohli dostat se tam, kde nyní je. Server iROZHLAS.cz představuje čtyři z nich.

přehled Kyjev 6:35 7. září 2022 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Klíčovou roli v přeměně Zelenského-komika v Zelenského-hrdinu hrají jeho neobyčejné komunikační dovednosti jak vůči ukrajinské společnosti, tak směrem do zahraničí.

„Mluví tak, aby mu rozuměl úplně každý. Je srozumitelný. Tím se vymyká tomu, na co jsme v politické komunikaci zvyklí. Jeho projevy jsou relativně krátké, velmi autentické a vždy mají jasnou myšlenku,“ hodnotila po měsíci války Zelenského veřejné vystupování Denisa Hejlová, vedoucí Katedry marketingové komunikace a PR Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Zelenskyj ale není solitér, v jeho pozadí se dlouhá léta pohybují postavy, které mají výrazný vliv na jeho rozhodnutí a názory, případně mu pomáhají s budováním veřejného obrazu.

Ukrajinista a historik David Svoboda z Ústavu pro studium totalitních režimů upozorňuje, že jde o postavy „velmi různých morálních profilů“. A doplňuje: „Zelenskému se vyčítá, že je obklopen lidmi, jejichž výběr podléhal klanově-byznysovému uvažování a jejichž vlivu se nezbavuje. Někteří jsou navíc rétoricky zvláštně podvojní.“

Server iROZHLAS.cz vybral čtyři postavy, bez kterých by dnes ukrajinský prezident nebyl, kde je, a veřejnost by ho nejspíš vnímala zcela jinak. Jde o trojici poradců Andrije Jermaka, Oleksije Arestovyče, Mychajla Podoljaka a oligarchu Ihora Kolomojského.

Lidé stojící v Zelenského pozadí:

• Andrij Jermak
• Oleksij Arestovyč
• Mychajlo Podoljak
• Ihor Kolomojskyj

Andrij Jermak

„Centrální figura“ v Zelenského okolí je od počátku jeho prezidentování Andrij Jermak. Stal se vedoucím jeho prezidentské kanceláře. „Na Ukrajině lidé občas žertují, že Zelenskyj pracuje v kanceláři prezidenta Jermaka, a ne naopak,“ charakterizoval jejich vztah pro iROZHLAS.cz před časem novinář a spisovatel Serhij Rudenko.

Jermak léta působil jako právník. Po studiích si otevřel vlastní mezinárodní advokátní kancelář. Nabízel právní služby pro různé firmy, později se zaměřil na filmovou produkci, žádných významných výsledků se mu na poli kultury dosáhnout nepodařilo.

V roce 2012 stál u zrodu filmové produkční společnosti Garnet International Media Group. Byla to právě televizní obrazovka, která svedla cesty Zelenského a Jermaka dohromady. Seznámili se, když Zelenskyj vedl televizní stanici Inter.

Válka odhalila Zelenského bez líčidel. Ve tváři s odrazem hrůzy, kterou prožíváme, míní spisovatel

Číst článek

Právník se dlouho vyhýbal jakékoliv politické činnosti. To ale změnil rok 2019 a Zelenského kandidatura na prezidenta – Jermak se podílel na jeho předvolební kampani. Nově zvolený prezident ho následně jmenoval poradcem v otázkách zahraniční politiky. Jermak v této roli například vyjednával s Ruskem výměnu vězňů během války na Donbasu. Od té doby musel ustát podezření z korupčního skandálu, který vyvolaly aktivity jeho bratra Denyse. To nicméně jeho pozicí příliš neotřáslo, dokázal se od sourozence oddělit.

Šéfem Zelenského kanceláře je od února 2020. V čele kabinetu nahradil Andrije Bohdana, se kterým měl údajně Jermak spory a jenž byl od nástupu do funkce kritizován za vazby na oligarchu Ihora Kolomojského. Odvolání Bohdana mělo být znamením, že Zelenskyj se chce od podnikatele distancovat, domníval se například politolog Vadym Karasev. „Kolomojskyj neskrýval ambice ovlivňovat domácí i zahraniční politiku,“ uvedl pod agentury AP.

Jermak se nové funkce ujal s chutí. „Prakticky okamžitě se prezentuje jako druhý muž ve státě hned po Zelenském,“ podotkl autor Rudenko v knize o prezidentově okolí.

Sám však budil kontroverze, třeba za narušení dlouhodobé operace ukrajinských speciálních služeb. Vyšetřování skupiny Bellingcat přineslo závěry, že Jermak měl stát za pozastavením akce „Vagnergate“. K tomu mělo dojít kvůli úniku informací z prezidentské kanceláře nebo odložením kritické fáze, na kterou se již nedalo navázat. Cílem mělo být zadržení bojovníků Vagnerovy skupiny, kteří se podíleli na sestřelení letadel v regionech Doněcka a Luhanska.

Zpráva, kterou novináři přinesli v listopadu 2021, měla velký ohlas a vyžádala si přezkoumání úřadů. To ale bylo narušeno ruskou invazí na Ukrajinu o pár měsíců později.

Do ní se šéf kanceláře prezidenta zapojil po jeho boku, doprovází ho na jednáních a komentuje dění na sociálních sítích. V tomto ohledu dodržuje přísnou pravidelnost – příspěvek na twitter dává každý den v ukrajinštině i angličtině. Schůzky navíc oživuje osobitým stylem oblékání, třeba tričkem s nápisem: „Potřebuji munici, ne odvoz“ nebo „Vetřelci musí zemřít“.

Ukrajinista Svoboda popisuje Jermaka jako postavu, která se těší obrovské autoritě a důvěře. „Nedávno telefonoval šéf ukrajinské armády s britskými protějšky a na záznamu je, že mu byl přítomen Jermak. Ačkoli to je osoba ústavně naprosto nepříslušná takovému bezpečnostně vojenskému rokování,“ upozornil pro iROZHLAS.cz.

Nahoru ↑

Oleksij Arestovyč

Podobně jako Zelenskyj i Oleksij Arestovyč umí mimořádně dobře veřejně vystupovat. Působí jako pravá ruka Andrije Jermaka a prezidentův vojenský poradce pro národní bezpečnost. Od začátku invaze pak zastává i roli jakéhosi speciálního prezidentova mluvčího pro válečné otázky.

Herec, boxer i ostřílený diplomat. Kdo dodává Ukrajincům naději, kdo reprezentuje navenek?

Číst článek

Jde o klíčovou figuru v Zelenského pozadí, přitom byl v mládí příslušníkem krajně pravicové organizace, bývá obviňován z šíření propagandy nebo nedostatku odborných znalostí. Působil na mnoha postech od armádního důstojníka přes psychologa, býval hercem i blogerem. 

Podle ukrajinisty Svobody jde o problematickou osobu, která proslula kontroverzními výroky. „Docela nedávno se vyjádřil velmi neuctivě o ukrajinské kultuře. Velmi neuctivě se vyjádřil i vůči snahám prosadit ukrajinštinu jako hlavní řeč a jako logický tmel společnosti,“ upozorňuje.

A doplňuje, že je Arestovyč sice napůl Rus, což by mohlo nabízet vysvětlení řady jeho názorů a výroků, podle ukrajinisty by to bylo ale laciné: „Zrovna toto nutně jeho hlediska ovlivňovat nemusí.“ Když totiž v roce 2014 proruští separatisté rozpoutali válku na Donbase, Arestovyč se ihned osobně zapojil do bojů proti nim.

V roce 2019 – předtím, než se Zelenskyj stal prezidentem – Arestovyč předpověděl, jak bude ruská invaze na Ukrajinu probíhat a že důvodem k útoku je ukrajinský zájem o vstup do NATO.

„… povede to k mohutné vojenské operaci Ruska proti Ukrajině, budou ničit infrastrukturu a devastovat území. Bude to útok ruských armád, které mají u hranic, obležení Kyjeva, snaha nás obklíčit u Doněcku, útok z Běloruska, vyhlašování nových lidových republik, diverze, útoky na objekty klíčové infrastruktury,“ vyjmenovával před třemi lety pro Apostrof TV.

Nutno však dodat, že během posledních let vyslovil mnoho jiných predikcí, které se nevyplnily. V polovině letošního března prohlásil, že Ukrajině se povede dosáhnout dohody o příměří s Ruskem nejpozději v květnu 2022. V té době totiž ruské armádě podle Arestovyče měly dojít zásoby a zdroje potřebné k útoku na sousední zemi.

Minulý týden naopak varoval, aby lidé v kontextu nové ukrajinské ofenzivy na jihu země neočekávali rychlé vítězství, protože Kyjev nechce obětovat příliš vojáků. „Nenastane rychlý úspěch, rychlý úspěch vždy znamená mnoho krve.“

Nahoru ↑

Mychajlo Podoljak

Poradce ukrajinského prezidenta, jehož ústy se svět dozvídá o Zelenského úmyslech. Od počátku ruské invaze figuruje jako jeho pravá ruka. „Jde o technologa politické moci, v minulosti se spřáhl s osobami velmi nekalými,“ upozornil pro server iROZHLAS.cz ukrajinista David Svoboda.

Než se začal pohybovat po boku Zelenského, působil Podoljak jako novinář. Přestože se narodil na Ukrajině, značnou část života strávil v Bělorusku. Vystudoval Minský medicínský institut, kariéru si ale vybudoval v žurnalistice. Působil v několika médiích, například listu Narodnaja Volja či jako zástupce šéfredaktora opozičních běloruských novin Vremja.

27:45

Válka skončí, až osvobodíme celou Ukrajinu, říká poradce ukrajinského prezidenta

Číst článek

V roce 2004 vtrhla běloruská KGB do Podoljakova domu, dala mu půl hodiny na to, aby si sbalil věci a obvinila ho z „destabilizace politické situace v zemi“. Následně byl deportován na Ukrajinu. Tam se postavil do čela Ukrajinské gazety na pozici šéfredaktora.

V roce 2006 založil poradenskou společnost, která se zaměřila na strategickou a krizovou komunikaci.

Přímo se Zelenským začal pracovat v dubnu 2020 – čili rok po jeho zvolení – jakožto „anti-krizový“ manažer. Své rozhodnutí ospravedlnil „touhou vybudovat účinný, kompaktní, ale tvrdý stát“. Mezi jeho úkoly patří vyhodnocování krizí a komunikace.

Podoljak v současnosti stojí za celou informační politikou kanceláře ukrajinského prezidenta. Tvoří Zelenského obraz v médiích, ve kterých sám často vystupuje. Frekvence se zvýšila s invazí Ruska na Ukrajinu. Hned v úvodu se ale podle historika Svobody dopustil úkroku stranou, když „vyjádřil docela překvapivou ochotu Ukrajinců nějak se s Rusy dohodnout“.

„Zdálo se, že se schyluje k nějakému kapitulačnímu scénáři, ale nestalo se to,“ komentoval Svoboda pro iROZHLAS.cz.

Podoljak sehrál důležitou roli při vyjednávání, která se za dosavadního vývoje války již uskutečnila. Vyjádření však později výrazně mírnil a opakoval pozici prezidenta Zelenského, že se spokojí jen se „skutečnými rozhovory“ a neakceptují žádná ultimáta.

Následovala celá série rozhovorů, převážná jejich část se odehrála hned z jara. Zelenského poradce doufal v posun a možnou schůzku prezidentů Ukrajiny a Ruska. K ničemu takovému ale nedošlo. Schůzky postupem času utichly, ne však tolik Podoljak. Přestože je ukrajinský prezident aktivní co do poskytování vyjádření a rozhovorů, také on sám zůstává otevřený komunikaci se západními médii.

Dosud poslední vyjádření poskytl koncem srpna pro finský list Helsingin Sanomat. „Putinovy plány jsou jednoduché. Chce obnovit Sovětský svaz v jakékoliv podobě. Ukrajina je v tomto ohledu jeho hlavním nepřítelem,“ popsal.

Nahoru ↑

Ihor Kolomojskyj

Jeden z nejbohatších Ukrajinců, oligarcha a bývalý politik. Bez Ihora Kolomojského a jeho finančního a vlivového zázemí by se projekt „prezident Zelenskyj“ nikdy nemohl podařit.

Když byl ještě gubernátorem Dněpropetrovské oblasti, dostal se Kolomojskyj v roce 2015 do sporu s tehdejším ukrajinským prezidentem Petrem Porošenkem.

Slabá armáda, fašismus, korupce na každém rohu. Ukrajina za půl roku války vyvrátila řadu předsudků

Číst článek

Šlo o to, že Kolomojskyj zabránil dosazení Porošenkova muže do vedení společnosti UkrTransNafta, do státního podniku naopak poslal hlídat své ozbrojené muže a jeho banka Privatbank zablokovala Porošenkovým firmám účty s celkem zhruba 50 miliony dolarů. Celý konflikt byl nakonec vyřešen Kolomojského rezignací na post gubernátora.

V podstatě šlo o spor dvou oligarchů. Porošenkovi se díky jeho miliardovému byznysu přezdívá „čokoládový král“.

Právě Porošenko pak o pár let později v souboji o prezidentský post nazval Zelenského Kolomojského loutkou. Bylo to proto, že Zelenského komediální seriál Sluha národa byl vysílán na Kolomojského televizi 1+1 a na stejném kanále i oznámil kandidaturu na nejvyšší post v zemi. Pro Kolomojského byla idea Zelenského jako prezidenta jistě výhodná, za doby Porošenka přišel nejen o politickou kariéru, ale jeho Privatbank byla zestátněna a musel ze země odejít.

„Byla to nutnost. Pokud chce na Ukrajině někdo vstoupit do vysoké politiky, neobejde se bez finanční pomoci některého z oligarchů,“ vysvětluje historik Marek Příhoda z Ústavu východoevropských studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Dodává ovšem, že důkazem proti tomu, že by Zelenskyj byl Kolomojského loutkou, je nový zákon proti oligarchům.

„Přijat byl ještě před válkou, nicméně vstupuje v platnost teď. Má bojovat proti přílišnému hromadění vlivu. Aby nebyl podnikatel sankcionován a označen za oligarchu, musí dobrovolně omezit buď svůj mediální byznys, politické angažmá, kumulaci velkého majetku nebo vlastnictví monopolu v ekonomice,“ vyjmenovává Příhoda.

Tomu nahrává i „protikolomojský“ zákon, který oligarchovi zamezil cestu k navrácení vlastnických práv v Privatbance, nebo doposud nepotvrzená informace, že Zelenskyj vydal dekret zbavující některé z oligarchů – včetně Kolomojského – ukrajinského občanství.

Ovšem David Svoboda je přesvědčen, že Kolomojskyj i přes to na Zelenského vliv nepozbyl. „Je stále při síle a je důkazem, že válka se nestala nějakým fatálním předělem mezi předešlými a dosavadními trápeními s oligarchickým světem na Ukrajině. Řekl bych, že válka spíše mnoho těchto věcí zmrazila,“ uzavírá pro iROZHLAS.cz ukrajinista Svoboda.

Nahoru ↑

Jakub Grim, Anna Urbanová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít