Bezmála 150 jaderných reaktorů v Evropské unii vyprodukuje každoročně asi 50 tisíc kubíků jaderného odpadu. Nikdo tak úplně neví, co s ním. Významný krok učinili v tomto ohledu zástupci členských zemí včera, kdy se dohodli na pravidlech pro ukládání jaderného odpadu.

10:06 20. července 2011 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Do roku 2015 mají unijní země vypracovat národní plány pro nakládání s jaderným odpadem. Zjednodušeně řečeno - bude se muset uskladnit pod zemí v zajištěných skladech.

Jiří Slovák zástupce ředitele Správy úložišť radioaktivních odpadů, vedoucí oddělení přípravy hlubinného úložiště připomněl, že Česko už ucelenou strategii pro nakládání s jaderným odpadem má. „Půjde o to, upravit ji podle požadavků včera schválené direktivy.“

Závažnější rozpory proti stávajícímu plkánu nevidí. „Nová direktiva klade poměrně velký důraz na zapojení a informování veřejnosti. Ani v této věci by neměl být zásadní problém.“

Slovák připomněl, že u nás by mělo být hlubinné úložiště v provozu v roce 2065. „Do roku 2015 je třeba vybrat 2 lokality pro následný průzkum a do roku 2025 vybrat finální lokalitu.“

„Od roku 2002 se od předběžného vytipování 12 lokalit zúžil náš zájem na 6 lokalit, kde pak vznikl poměrně značný odpor dotčené veřejnosti,“ připomněl Slovák. Odborníci pak prověřili i možnost vojenských újezdů. Vypadl újezd Horní Boletice.

„V každém případě Česká republika disponuje relativně rozsáhlými územími, kde jsou potenciálně vhodné horninové masivy,“ upozornil Slovák. Vyslovil se pro princip dobrovolnosti. Problémem je ale dlouhodobost prověřování. Během tolika let mohou dotčené obce a lidé změnit původně vstřícný názor.

Milan Kopp, Jan Bumba Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít