Země Schengenu se chtějí lépe chránit před migrací i pašeráky

Vnější hranice Schengenského prostoru Evropské unie by měl před ilegální migrací a pašováním lépe chránit nový dozorový systém. Má se jmenovat EUROSUR a členské země Unie si v něm budou vyměňovat informace o dění na námořních i pozemních hranicích, především jižních a východních.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Italská pobřežní stráž zachytila loď s běženci ze severní Afriky u ostrova Lampedusa

Italská pobřežní stráž zachytila loď s běženci ze severní Afriky u ostrova Lampedusa | Zdroj: ČTK

Evropskou komisi o navržení Evropského systému hraničního dohledu požádaly členské státy pod tlakem uprchlické vlny ze severní Afriky letos na jaře. Systém výměny informací o dění na vnějších hranicích Unie už Komise vymýšlela od roku 2008, ale teď se jeho potřeba ukázala ještě naléhavější.

Pracovníci Agentury pro spolupráci při ochraně vnějších hranic FRONTEX pomáhali například v Itálii se zvládáním přílivu utečenců ze severu Afriky. Nasazení byli také na velmi netěsné řecko-turecké pozemní hranici.

Přehrát

00:00 / 00:00

Nový systém hraničního dohledu EUROSUR popisuje zpravodaj ČRo Pavel Novák

Posílený systém dostal od Evropské rady prioritu na summitu letos v létě. Evropská komise zatím předložila jen návrh, kterým se ještě musí zabývat Rada a Evropský parlament.

Měly by jej přijmou tak, aby státy s vnější hranicí na východě a jihu Unie – například Finsko, Polsko, Slovensko, Řecko, Francie nebo Španělsko – zavedly od 1. října 2013. Země s mořskou nebo pozemní hranicí na západě – například Belgie, Německo a Švédsko – by ho zavedly o rok později.

Česka se nový systém hraničního dohledu prakticky nedotkne, ani do něj nebude muset být zapojeno. Podobně jako Rakousko a Lucembursko totiž leží uvnitř Schengenského prostoru.

Spolupráce se sousedy a výměna informací

Nový systém EUROSUR počítá s vytvořením sítě pro výměnu informací mezi orgány ochrany hranic jednotlivých států. Dnes se totiž dohledem například nad námořní hranicí v různých státech zabývá až šest typů různých orgánů, které nemají jasná pravidla komunikace mezi sebou. Někde se dohled dokonce dublují.

Mají si proto vytvářet společné komunikační kanály a situační mapy, co se na hranicích děje u nich i u sousedů. Mají také sdružovat síly i technické prostředky.

Jeden z trajektů, který odváží imigranty z Lampedusy | Foto: ČTK/AP

Když někdo například zaznamená pohyb malého plavidla směrem k hranici sousedů, aby o tom druhý stát informoval. Problém je v tom, že radary nezaznamenají všechno a pašeráci a převaděči lidí jsou natolik vychytralí, že používají dřevěné nebo laminátové lodě, které se nedají zachytit.

Největší problém s ilegálním překračováním hranic EU je v Itálii, na Maltě, španělských Kanárských ostrovech či v Řecku, které má velmi špatně hlídanou hranici s Tureckem.

Důležitá bude i spolupráce se třetími zeměmi, například se státy severní Afriky. Ty budou moci do systému přistoupit dobrovolně. Systém EUROSUR má omezit počet běženců, ale jejich včasným odhalováním má i zabránit ztrátám na životech. Migranti totiž často při své cestě do Evropy končí v hlubinách Středozemního moře.

Pracovníci Agentury pro spolupráci při ochraně vnějších hranic FRONTEX pomáhali například v Itálii se zvládáním přílivu utečenců ze severu Afriky. Nasazení byli také na velmi netěsné řecko-turecké pozemní hranici.

Pavel Novák, Mirko Kašpar Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme