Země Visegrádské čtyřky kritizují Švýcarsko za přistěhovalecké kvóty
Země Visegrádské čtyřky kritizují postup Švýcarska, které se chystá obnovit přistěhovalecké kvóty. Počet povolení k pobytu chce omezit občanům nových členských zemí Evropské unie. Evropská unie to považuje za porušení platných dohod a diskriminaci.
Švýcarsko se tento týden rozhodlo omezit od května počet povolení k pobytu pro obyvatele zemí Visegrádské čtyřky, Slovinska a tří pobaltských republik na maximálně 2 tisíce za rok. Argumentuje loňskou statistikou, kdy o povolení zažádalo asi 6000 lidí, což je prý příliš mnoho.
Šéfka evropské diplomacie Catherine Ashtonová označila tento krok za ilegální a předseda Evropského parlamentu Martin Schulz za diskriminační. Stejně se vyjádřil i ministr zahraničí České republiky Karel Schwarzenberg.
Ministři zemí Visegrádské čtyřky, tedy Česka, Slovenska, Maďarska a Polska reagovali společným prohlášením vydaným v Bruselu. Švýcarskou vládu vyzvali k přehodnocení jejího rozhodnutí.
Zahraniční zpravodaj v Bruselu Pavel Novák sledoval reakci Evropské unie na švýcarský záměr omezit přistěhovalecké kvóty
„Jde o čistě politické rozhodnutí, protože z našich zemí pochází jen 10 procent imigrantů ze států Evropské unie, kteří ve Švýcarsku pracují. Hluboce litujeme rozhodnutí švýcarské vlády,“ píše se v prohlášení.
Ministři zahraničí odsuzují toto opatření hlavně kvůli tomu, že švýcarské úřady dělají rozdíly mezi členskými státy Evropské unie a vydělují z ní některé země, ačkoli dohoda o volném pohybu pracovních sil byla uzavřena s unií jako celkem, a měla by tedy platit buď pro všechny členy, nebo pro žádného. Poukazují také na to, že některé země ani nenaplnily kvóty pracovníků-přistěhovalců.
"Třeba Čechů se tato záležitost v podstatě vůbec netýká," říká politolog Robert Schuster z Ústavu mezinárodních vztahů. "Švýcarsko pro ně není moc atraktivní, protože nejsou zvyklí za prací jezdit takhle daleko." Podle něj je krok Švýcarska namířen víceméně jen vůči Polsku, případně Maďarsku, ostatní země jsou ve výběru zahrnuty v podstatě bezdůvodně.
Schwarzenberg: Je to diskriminace
V době krize je podle nich navíc třeba posilovat a ne omezovat hospodářské svobody. Upozorňují také, že švýcarské firmy profitují z volného trhu v zemích Visegrádské čtyřky. Ten má dohromady na 65 milionu spotřebitelů.
Podle českého ministra zahraničí Karla Schwarzenberga jednala švýcarská vláda čistě z obavy před tamními radikály. Její kroky nebyly nutné. "Považuji to u země, která má velkou demokratickou tradici, za velice smutné," uvedl Schwarzenberg, kterého dle jeho slov tato situace mrzí o to víc, že sám má švýcarské občanství a Švýcarsko se prý k české emigraci vždy chovalo velmi vstřícně.
Rozhodnutí považuje za diskriminační. „Když máme jiná pravidla pro nové a staré evropské země ze stejné Evropské unie, tak je to jasná diskriminace,“ prohlásil Schwarzenberg.
Postoj Švýcarska se nezamlouvá ani premiéru Petru Nečasovi. „Podle mého názoru je to chybný krok. Volný pohyb pracovní síly má nepochybně pozitivní ekonomické účinky," uvedl Nečas a dodal:
"Ukázalo se to koneckonců i u našich rakouských a německých sousedů, kteří drželi přechodné období na volný pohyb pracovní síly do posledního možného dne. A pak byli překvapeni, že třeba v Německu pracuje jenom 7 tisíc českých občanů. Celé to byl mýtus a zbytečná obava.“
Soudní cesta je až poslední řešení
Visegrádská čtyřka doufá, že Švýcarsko pod tíhou argumentů své rozhodnutí ještě změní. Teoreticky by se mohla Evropská unie se Švýcarskem soudit, protože došlo k porušení dohody o volném pohybu osob. Ta byla navíc uzavřena s Evropskou unií jako celkem. Zavedení kvót tedy Ale o to nejspíš nebude mít zájem, protože by soudní proces ochladil vzájemné vztahy.
Karel Schwarzenberg je pro to, aby se postupovalo spíše formou přesvědčování švýcarské vlády. „Myslím, že by Evropská unie neměla Švýcary nutit. Měla by je přemlouvat a poukázat na to, že toto není způsob, jakým se v Evropě jedná,“ řekl ministr.
Švýcarsko chce přistěhovalecké kvóty pro občany nových unijních zemí, tedy i pro Čechy, zavést od 1. května. Švýcarsko sice není v Evropské unii, ale má s ní uzavřenou dohodu o volném pohybu osob. Od loňského května padla de facto veškerá omezení pro nové členské země, které přistoupily v roce 2004. Švýcaři ale zjistili, že se o práci hlásí čím dál více lidí z unie. Ročně chce proto vydat maximálně 2000 pracovních povolení pro všechny Středo- a Východoevropany.
