Zemědělec: Rusové ničí sklizeň za tři roky. Loňská je ve skladech, bez ní se nezaseje ani příští rok
Zemědělská společnost Agronimo běžně obhospodařuje více než 40 tisíc hektarů půdy, část pozemků je ale aktuálně v rukou ruských okupantů, potvrzuje majitel firmy Petr Krogman. Na polích, kde to situace umožňuje, začaly i přes válečný stav v zemi jarní práce. „Ukrajinci jsou hrozně stateční a nikdo neodmítl nastoupit. Nemůžeme ale fungovat v noci, protože osvětlená zemědělská technika je snadný terč.“
Přestože jarní zemědělské práce započaly, ve skladech je stále zhruba pětina loňské sklizně, upozorňuje host Tématu dne s tím, že hlavní potíž představuje přeprava zboží – transport po zemi má totiž svá omezení a lodní doprava nefunguje.
Petr Krogman je majitelem zemědělské společnosti Agromina působící na střední Ukrajině a v oblasti Charkova
Bylo by proto potřeba, aby Evropská unie, NATO nebo státy jako Egypt a Izrael otevřely cestu z přístavů, které Rusko blokuje, apeluje podnikatel.
„Jinak hrozí, že nebude kam sklidit letošní produkci, zemědělci nedostanou peníze a nebudou moct zasít ani pro příští rok,“ obává se Krogman a dodává: „Rusové tedy ničí sklizeň už za tři roky.“
Obludný ruský plán
Poškodit ukrajinské zemědělství je skutečně jedním z vedlejších cílů ruské agrese, domnívá se válečný zpravodaj Českého rozhlasu Martin Dorazín: „Snaha co nejvíc poškodit Ukrajinu tam evidentně je. A není to jen svévolné ničení – je to součást toho obludného ruského plánu.“
„Spojí se nám dvě migrační vlny. Jedna klimatická a jedna způsobená nedostatkem potravin z důvodu války na Ukrajině. “
A ačkoliv přímo na Ukrajině hladomor nehrozí, dopady na státy, které jsou na dovozu závislé, bude velký, domnívá se ředitelka společnosti Na mysli Viktorie Tenzerová:
„Doplatíme na to všichni. V první řadě to budou státy jako Egypt, Libanon a africké státy. Zároveň to zvedne ceny potravin na celém světě a bude to globální problém.“
Podle ní by pomohlo třeba to, kdyby se v Česku přestala pěstovat biopaliva a zasadily se potraviny. Podobné drobné kroky by mohli udělat všichni.
„Spojí se nám dvě migrační vlny. Jedna klimatická a jedna způsobená nedostatkem potravin z důvodu války na Ukrajině. Nebude snadné je od sebe odlišit,“ varuje.
S tím souhlasí i podnikatel Krogman: „V Evropě je potravin dost. Ale my musíme dohlédnout i za naše hranice. Celkový pokles výnosu z Ukrajiny bude 40 procent. Ukrajina tak nevyrobí potraviny pro zhruba 200 milionů lidí, obdobné to bude v Rusku. 400 milionů lidí nebude mít co jíst. Anebo 800 milionů lidí bude jíst jenom polovinu. Anebo se omezí miliarda a půl lidí, to je Afrika.“
Poslechněte si celé Téma dne Lukáše Matošky.
