Člověk v tísni nebude dělat materiální sbírku pro Turecko a Sýrii. Podle ředitele je lepší poslat peníze
Na zemětřesení v Turecku okamžitě reagovaly humanitární organizace. Například Charita České republiky a Člověk v tísni vyhlásili sbírky pro postižené zemětřesením. „V Sýrii je rozsah škod větší, než zatím víme. Informace přichází jen pomalu, protože tam běžně neoperují novináři a zpravodajské agentury,“ říká ředitel společnosti Člověk v tísni Šimon Pánek.
Člověk v tísni má jak na turecké, tak na syrské straně desítky humanitárních pracovníků. Jaké máte zprávy z oblasti?
V podstatě podobné, jaké vidíme v médiích. Není to velký rozdíl, snad s výjimkou Sýrie, kde máme dokonce stovky zaměstnanců. Je to naše druhá největší humanitární mise vedle Ukrajiny. Tam je rozsah škod větší, než zatím víme.
Informace ze Sýrie přichází jen pomalu, protože tam běžně neoperují novináři a zpravodajské agentury. Očekáváme, že tam počty mrtvých ještě výrazně porostou. Jen naši zaměstnanci zatím dohromady mají zhruba 20 až 30 blízkých příbuzných, kteří přišli o život.
Vaši humanitární pracovníci jsou zatím v pořádku?
Vypadá to, že ano. Jak říkám, v Sýrii máme přes 300 lidí, ale zatím žádná zpráva o tom, že by se někomu něco stalo, nepřišla. V Turecku je jenom několik málo desítek kolegů. Je to vlastně základna pro Sýrii, protože v Sýrii nejsou banky a nedá se odtamtud řídit pomoc pro statisíce lidí dlouhodobě. I tam jsou všichni v pořádku.
V Turecku už komunikujeme s místními autoritami, je to fungující země a jejich struktury napojené na ministerstvo vnitra jsou poměrně autoritativní i běžně. I v této chvíli vzali věci do vlastních rukou a koordinují pomoc včetně rozdělování záchranářů. Armáda je tam nasazena.
Naděje na záchranu přeživších v Turecku se snižují. Pátracím týmům komplikuje práci počasí
Číst článek
Situace je výrazně lepší než v Sýrii, kde existují nějaké místní správy, ale že by stát byl řízen centrálně, o tom nelze mluvit. Strašně tam chybí i technika. Zatímco v Turecku vidíme velké jeřáby, tak v Sýrii mají v podstatě jenom relativně drobnou těžkou techniku, která si neumí poradit s troskami na místě.
Jakou humanitární pomoc připravujete vy nebo jakou jste už poslali?
My odsud teď posílat nic nebudeme, je to 4000 kilometrů. Dnes už je standard nakupovat věci na místě – ty, které jsou možné. V Sýrii v úterý začneme vydávat vařená teplá jídla těm, kteří museli opustit svoje domovy.
Už také začíná program cash for work čili peníze za práci. Je to v zásadě to, že místní zorganizují pracovní čety ze samotných přeživších a za to, že budou odklízet trosky a pomáhat dostanou zaplaceno. Bývá to mezi pěti a deseti dolary na den, což stačí na základní potraviny.
Seděla na polštářích a jedla chleba. Záchranářům v Sýrii se podařilo ze sutin vytáhnout nezraněné batole
Číst článek
Hlavní modalitou bude snaha dostat postiženým rodinám hotovost. Mluvíme zatím o jednorázové částce 120 dolarů na rodinu, která musela opustit svůj dům. To by snad mělo začít běžet ve středu. Používáme na to turecké poštovní služby do Sýrie a dál peníze pak distribuují naše týmy.
Takže pokud chtějí lidé pomoc, tak v této chvíli mají posílat peníze.
Ano, je to tak. V této chvíli rozhodně nebudeme pořádat žádné materiální sbírky. Je to opravdu daleko, zejména do Sýrie. Vstup do země je velmi složitý. Cokoliv, co lze nakoupit na místě nebo objednat přes velkoobchodníky z místních zdrojů, je operativnější a rychlejší. Vlastně to i podporuje místní ekonomiku, jídelny, obchůdky, místní zemědělce. Má to prostě celkově pozitivnější dopad než se o něco snažit u nás.
