Zemřel Nelson Mandela. Svět přišel o jednu z nejznámějších postav dějin 20. a 21. století

Zemřel nejznámější bojovník proti apartheidu a bývalý jihoafrický prezident Nelson Mandela. Muž, který se zasloužil o mírové soužití bělochů a černochů, skonal ve věku 95 let po dlouhodobé plicní infekci. Oznámil to jihoafrický prezident Jacob Zuma:

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nelson Mandela | Foto: ČTK/AP

„Občané Jižní Afriky, náš milovaný Nelson Mandela, zakládající prezident našeho demokratického lidu, zemřel. Odešel v míru v kruhu své rodiny. Ztratili jsme největšího syna našeho národa, náš lid ztratil otce. Nelson Mandela nás všechny společně smířil a společně se s ním rozloučíme. Navždy tě budeme milovat, ať tvoje duše odpočívá v pokoji.“

Svět tak přichází o výjimečnou osobnost, díky které je Jihoafrická republika už dvě desetiletí demokratickou zemí.

První kondolence přicházejí z dalších zemí světa. Poctu Nelsonu Mandelovi vzdal například americký prezident Barack Obama. Řekl mimo jiné, že bez Nelsona Mandely by si nedokázal představit svůj život.

Britský premiér David Cameron zase na znamení smutku nechal vlajku nad svým sídlem v Downing Street stáhnout na půl žerdi.

Nelsona Mandelu oslavují před jeho domem stovky lidí

Číst článek

11. února 1990 se do celého světa rozletěla zpráva, že Nelson Mandela opustil brány věznice. Propuštěn tak byl po dlouhých 27 letech.

Krátce na to Mandelu, který se do politiky aktivně zapojil už na konci 40. let minulého století, nadšeně vítalo v Kapském Městě na 500 tisíc lidí.

Přehrát

00:00 / 00:00

Život Nelsona Mandely shrnul Robert Mikoláš

Ve svém prvním projevu se černošský hrdina vyslovil pro mír, demokracii a svobodu, a Jihoafrická republika se vydala na novou cestu - k demokratické společnosti tvořené bílými a černými.

Mandela od roku 1960 sice podporoval ozbrojený boj proti apartheidu. Jako prezident, kterým se stal v květnu 1994, ale zajišťoval spolu s bělochy vytváření multirasové Jižní Afriky.

Vyvrcholením jeho úsilí o národní usmíření bylo přijetí nové ústavy zakazující diskriminaci menšin, včetně bělochů.

Mnozí ho proto také přezdívají „národním sjednotitelem" a přirovnávají ho i k českému exprezidentovi Václavu Havlovi. Ostatně oba tito muži získali mimo jiné i Cenu Four Freedoms, podobně jako Dalajláma, se kterým se také Mandela i Havel přátelili.

Film o Mandelovi Jihoafričany zasáhl. Co pro nás udělal, se nedá popsat, říkají

Číst článek

Nebylo tedy divu, když se oba velikáni ducha, Dalajláma i Mandela, při setkání v Kapském Městě předháněli ve vzájemných komplimentech. Důležitější však je, že jejich celoživotní úsilí i myšlenky obhajující mír a respekt k druhým inspirovaly a inspirují lidi na celém světě.

I proto OSN vyhlásila na Mandelovu počest 18. červenec Dnem Nelsona Mandely. A každého obyvatele naší planety u této příležitosti vyzvala, abychom právě tento den věnovali něčemu pozitivnímu symbolických 67 minut našeho času. Mandela totiž obětoval 67 let svého života boji za lidská práva.

„Můžeme být úspěšnou generací, která vymýtí chudobu a učiní z ní historii. Je také na další generaci, aby pokračovala v boji proti sociální nespravedlnosti a za lidská práva. Je to ve vašich rukou,“ prohlásil Nelson Mandela.

Nelson Mandela | Foto: Michal Jindra

Robert Mikoláš, Simona Bartošová, Iva Menšíková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme