V 89 letech zemřel miliardář a někdejší americký prezidentský kandidát Ross Perot
Ve Spojených státech zemřel miliardář a někdejší prezidentský kandidát Ross Perot. Začínal jako doručovatel novin, později se mu podařilo vystihnout nástup počítačů. A jeho politický odkaz žije na americké politické scéně dodnes.
Perot se zapsal do povědomí Američanů svým vstupem do boje o Bílý dům v roce 1992. Do kampaně se tehdy přihlásil jako nezávislý kandidát a ostře odmítal styl dvou hlavních kandidátů - tehdejšího republikánského prezidenta George Bushe staršího a demokrata Billa Clintona.
Trump je nestabilní a neschopný, psal domů diplomat. ‚Platíme ho za upřímnost,‘ reaguje Británie
Číst článek
Kandidaturu postavil na svém podnikatelském úspěchu a tvrdé kritice politických elit. Může nám to trochu připomínat styl současného prezidenta Donalda Trumpa, který taky zpočátku vypadal jako outsider. Podobnosti mezi oběma kandidáty z byznysu můžeme najít taky v programu. Perot se v kampani hodně hlasitě vymezoval proti přesouvání výroby ze Spojených států do Mexika.
Důležitým tématem pro Perota byla ekonomika. Velmi ostře stavěl proti nekonečnému státnímu utrácení a sliboval rozpočtovou kázeň. Své ekonomické plány voličům vysvětloval v půlhodinových televizních spotech - utratil na nich spoustu peněz. Většinou v klipech seděl u psacího stolu a celých 30 minut vyprávěl o svém programu - hodně používal různé grafy, které nosil taky do televizních debat. Agentura AP připomíná, že se Perotova kampaň nesla v duchu několika sloganů, které dost často používal - například opakovaně vyzýval politiky, aby svůj čtyřletý mandát neprotančili ploužákem a zasadili se o změny.
Reformní strana
V roce 1992 nakonec přesvědčil 19 procent voličů. Byl to nejlepší výsledek nezávislého kandidáta v amerických prezidentských volbách za celé 20. století. Mnozí republikáni Perotovi nemůžou zapomenout, že tehdy zřejmě připravil George Bushe staršího o další čtyři roky v Bílém domě.
Exkluzivní rozhovor s Clintonem: Potřebujeme Havly po celém světě. Lidi, kteří by žili jako on
Číst článek
Nezávislý miliardář totiž přišel se spíše pravicovým programem a hlavně republikánští voliči tak zřejmě slyšeli na sliby o rozpočtové odpovědnosti. George Bush starší tak skončil až druhý s 37 procenty a z vítězství se radoval Bill Clinton se 43 procenty. Perot sice nevyhrál v žádném státě, byl ale první v několika okresech - třeba v Maine, na Aljašce nebo v Kansasu.
Perot chtěl svůj výsledek o čtyři roky ještě vylepšit. Perot si tehdy založil svou vlastní Reformní stranu. V roce 1996 se už ale trochu lišily podmínky - Republikáni šli do voleb jako opoziční strana a jejich kandidát Bob Dole vystupoval poměrně útočně proti prezidentu Clintonovi. Perot tak nakonec přesvědčil jen 8 procent voličů. Každopádně Bill Clinton měl tehdy víc hlasů než Bob Dole a Ross Perot dohromady. Do dalších prezidentských voleb v roce 2000 už Perot nešel, rozešel se tehdy dokonce se svou vlastní Reformní stranou. V kampani pak podpořil později zvoleného prezidenta George Bushe mladšího.
Sanders znovu kandiduje na prezidenta USA. Posledně ho v demokratických primárkách porazila Clintonová
Číst článek
BBC připomíná, že Perotovo dědictví na americké politické scéně zůstalo. Britský server ve své analýze píše, že Perot velmi brzy odhalil některá štěpná témata, která se v plné míře projevila až v 21. století. Sám na sobě vlastně vyzkoušel, jak moc část voličů toužila po změně, která by narušila systém dvou tradičních stran. Jeho kampaně se taky pohybovaly někde mezi televizní zábavou a politikou. Svou kandidaturu totiž ohlásil v talk show. Témata, která nastolil, každopádně na americké politické scéně zůstala a třeba odpor ke globalizaci nebo volnému trhu pak naplno využil současný prezident Donald Trump.
Poslíček
Ross Perot vyrůstal v Texasu v docela chudých poměrech. První peníze si vydělal tak, že na poníkovi rozvážel noviny po městě. K majetku ale později přišel díky daleko modernějšímu byznysu. Vystudoval námořní akademii a později nastoupil do technologické společnosti IBM. Podařilo se mu pak dobře vystihnout nástup výpočetní techniky a založil si firmu, která zaváděla v různých podnicích počítačové sítě.
K politice se dostal mimo jiné přes dvě sólo akce. V roce 1979 se třeba rozhodl, že si najme profesionální komando, které osvobodí dva zaměstnance Perotovy firmy z íránského zajetí. A povedlo se. V 80. letech pak ostře kritizoval americkou vládu za pomalá jednání s Vietnamem. V zajateckých táborech tam totiž dál zůstávali američtí vojáci. Dokonce tehdy začal s vietnamskou vládou vyjednávat sám.
