Zemřel severokorejský vůdce Kim Čong-il
V prosinci zemřel jeden z nejobávanějších světových diktátorů Kim Čong-il. Za nástupce vybral svého nejmladšího syna Kim Čong-una. Jediná komunistická dynastie na světě tak má pokračovat. Kim Čong-un ale zřejmě nebude mít vzhledem k nízkému věku a malým nedostatečným zkušenostem absolutní moc.
Kromě masové hysterie mezi lidmi vyvolala smrt Kim Čong-ila i boj o moc ve vedení země a také mezinárodní obavy z bezpečnostních následků.
V pondělí 19. prosince oznámila hlasatelka severokorejské státní televize, že zemřel milovaný vůdce Kim Čong-il. Zároveň vyzvala veškerý lid, aby podpořil nového vůdce Kim Čong-una.
Život v nejuzavřenější zemi světa se okamžitě zastavil a celý národ se zahalil do smutku.
Se slzami v očích se před vůdcovými sochami klaněly miliony obyvatel. Jihokorejští aktivisté i uprchlíci z KLDR mezitím pouštěli přes hranici balónky vyzývající ke svržení totalitního režimu.
„Bude pravděpodobně mít důležité slovo, Kim Čong-unovi ale ještě bude pár let trvat, než bude brán za opravdu důležitou postavu,“ je přesvědčen americký jaderný vyjednavač a bývalý velvyslanec USA v Jižní Koreji Christopher Hill.
Jeho slova potvrzuje i sám Pchjongjang, podle kterého se na řízení země mají podílet i sestra zesnulého Kim Čong-ila a její manžel Čang Song-ček.
Důležitá bude i role armády. Její velitelé se totiž jen těžko smiřují s tím, že by jim měl velet teprve 28 či 29letý vůdce.
Nukleární rozhovory
Pokračování vlády rodiny Kimů sice už v únoru oficiálně schválil i hlavní spojenec Pchjongjangu, Čína, rozhodující je však právě podpora ozbrojených sil. A to v minulosti dobře věděl i sám Kim Čong-il.
„Sláva hrdinným vojákům Korejské lidové armády,“ prohlásil v roce 1992 ve svém vůbec prvním proslovu na veřejnosti Kim Čong-il, který se tehdy sám chystal na převzetí moci po svém otci.
Velkou neznámou ale zůstává další osud nukleárních rozhovorů. Svět je totiž i nadále znepokojen severokorejským jaderným arzenálem.
„Je to opravdová hrozba. Získali plutonium, vyrobili potřebné zařízení a provedli podzemní výbuch. Mají také několik raket. Otázkou ovšem je, zda jsou schopni umístit nukleární hlavici do těchto střel,“ neskrývá obavy Christopher Hill a pokračuje:
„Pokud ano, dostáváme se skutečně do velkých problémů. Oni o to zřejmě usilují. Obavy panují i kvůli jejich programu na obohacování uranu. Jak ho získají, je výroba bomb velmi rychlá.“
Vývoj v KLDR nyní s napětím sledují vlády v Soulu, Tokiu i Washingtonu, především v Jižní Koreji ale doufají, že k žádné eskalaci napětí nedojde. Dobře vědí, že nový konflikt by byl zničující.
„Válka způsobila mnoho utrpení. Už žádnou nechceme. Nechápu, jak po ní někteří stále doslova žízní. Kdyby se na Korejském poloostrově rozhořel nový konflikt, vzpamatovávali bychom se z toho dalších nejméně 50 let,“ říká válečný veterán Rym.
Jak ale zároveň dodává, toužebné sjednocení poloostrova je i nadále v nedohlednu. Bez ohledu na smrt Kim Čong-ila.