Ženeva se připravuje na summit Bidena s Putinem. Prezidenti se pokusí uklidnit vzájemně napjaté vztahy
Snaha zlepšit nejhorší vztahy za několik desetiletí. I tak se mluví o středečním summitu prezidentů Spojených států a Ruska Joea Bidena a Vladimira Putina v Ženevě. Oficiálně se setkají poprvé od Bidenova nástupu do funkce a prezidenti obou zemí pak poprvé od roku 2018, kdy s Putinem jednal Donald Trump. Přípravy jsou v plném proudu a na břehu Ženevského jezera se staví velké centrum pro novináře.
Samotné město až tak dotknuté není. Například ve srovnání se zasedáním Světové banky v Praze v roce 2000 nejde o velký summit a diplomatické štáby obou zemí jsou relativně malé.
Ve městě bude ve středu platit zákaz demonstrací, během úterního odpoledne se ale mělo konat shromáždění na podporu ruského opozičníka, vězněného Alexeje Navalného.
Členské státy NATO se na summitu postavily za Česko. Za mezinárodní hrozbu označily Rusko a Čínu
Číst článek
Žádná ze stran neřekla jasný důvod, proč se schůzka koná tentokrát právě v Ženevě. Existují ale jisté faktory, které vstupují do hry.
Zaprvé, Ženeva už dlouho destinací pro setkání amerického a ruského prezidenta nebyla. Naposledy k tomu došlo v roce 1985, kdy se ve městě potkali Ronald Reagan a Michail Gorbačov. Pro město také hovoří to, že se tam nachází druhé sídlo OSN, takže má dostatečnou infrastrukturu pro takové návštěvy. Ochranky obou prezidentů ho znají, protože tam prezidenti jezdí.
Druhým důležitým důvodem je diplomacie: vzhledem k nynějším zhoršeným vztahům mezi velmocemi by pozvání na nepřátelskou půdu státníci spíše nechtěli přijmout. Proto třeba nepřicházelo v úvahu Česko, které je členem NATO.
Třetím faktorem jsou pak vztahy s hostitelskou zemí. Rusko je Švýcarsku v poslední době nakloněné, protože se nepřidalo k protiruským sankcím. A Spojeným státům nevadí – třeba za vlády George Bushe mladšího ale byly mezi zeměmi spory o politiku na Blízkém východě.
Nízká očekávání
Od summitu nelze očekávat příliš. Obě strany už uvedly, že se nebude konat společná tisková konference ani podpis memoranda. Oboje totiž naznačuje větší diplomatický soulad, který mezi zeměmi zatím není a žádná z nich nechce signál vyslat jako první. Napětí však může uvolnit také osobní rozhovor.
Právě napětí je nyní v americko-ruských vztazích dost. Nelze tak očekávat výsledky například ani ve věci propuštění Navalného.
K tenzím přispěla řada událostí: problémem je například anexe Krymu a válka na Ukrajině a s ní související sankce, angažmá obou zemí v Sýrii nebo kybernetické útoky a ovlivňování voleb, ze kterých Spojené státy obviňují Rusko. USA vadí také ruská narušování leteckého prostoru stíhačkami.
Samotné vítězství Joea Bidena nejspíš ruský prezident také nevnímá příliš pozitivně. Biden Putina kritizoval už v roce 2001 jako senátor a Putina nedávno označil za „zabijáka“. Oba státníci se setkali už v době, kdy byl Biden viceprezident Baracka Obamy.
Rusko mimo jiné nedávno zařadilo Spojené státy na seznam nepřátelských zemí, podobně jako Česko. Situaci také mohl lehce zkomplikovat ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který v pondělí po summitu NATO tweetoval, že Ukrajina se stane členem NATO.
Je to podle něj potvrzeno členskými státy. Biden reagoval spíše vyhýbavou odpovědí. Později informaci jasně popřel americký ministr zahraničí Anthony Blinken.
