Ženevská dohoda o jaderném programu se v Íránu nesetkává s kritikou
Teherán je spokojený s dohodou ze Ženevy. Írán v ní souhlasíl s částečným omezením svých jaderných aktivit výměnou za zmírnění sankcí.
V prosinci začne Evropská unie uvolňovat protiíránské sankce, což zemi přinese miliardy dolarů. Je to jeden z důsledků víkendové dohody v Ženevě. Předběžná dohoda Íránu se šesti mocnostmi - pěti stálými členy Rady bezpečnosti OSN a Německem - počítá s omezením jaderného programu Teheránu, který má umožnit provádět rozsáhlé inspekce ve svých jaderných zařízeních.
Politické špičky Íránu hodnotí výsledky ženevské dohody pozitivně, řekl vedoucí Centra pro studium blízkého východu Metropolitní univerzita Praha Břetislav Tureček. Stejně tak i řadoví Íránci, kteří si od toho slibují zlepšení ekonomické situace.
Reakci Teheránu na ženevskou dohodu přiblížil vedoucí Centra pro studium Blízkého východu Metropolitní univerzita Praha BřetislavTureček
„Tím, že liberální proud politiky kolem nového prezidenta Rouháního prosadil smlouvu se Západem, vzal do určité míry vítr plachet i konzervativcům,“ připomněl Tureček. Íránští vyjednavači totiž mohou argumentovat tím, že Teherán dosáhl svého, může obohacovat uran.
Tureček současně připomněl, že současná dohoda je vnímána jako předběžná, prozatímní, a to na půl roku. Poté by měla následovat trvalá dohoda.
Podle nynější dohody musí Íránci přestat obohacovat uran na úroveň 20 procent, ale mohou pokračovat v obohacování do pěti procent. To se nelíbí Izraeli. Podle průzkumu je 74 % Izraelců přesvědčeno, že Írán bude pokračovat ve svém úsilí získat atomovou bombu.
„Především vůbec nevíme, jestli Írán opravdu usiluje o atomovou bombu, žádné důkazy nejsou, i když je to stěžejní bod izraelské politiky vůči Íránu,“ poznamenal Tureček. „Možná si Íránci jen budují kapacity, aby jí teoreticky někdy vyvíjet mohli a mohli ji mít. Jako ji má Izrael.“
