Mezi oběťmi holokaustu v Belgii byli také českoslovenští Židé. I jejich příběhy jsou v muzeu v Mechelenu

Belgie si v uplynulých týdnech připomněla výročí začátku transportů tamních Židů a Romů do nacistických vyhlazovacích táborů. Nejlepším místem, kde se můžete seznámit s touto tragickou kapitolou belgických dějin, je Mechelen. Právě tam za druhé světové války vznikl tábor, odkud vlaky s deportovanými lidmi odjížděly. Byly mezi nimi i Židé z Československa. Naproti táboru před několika roky vyrostlo muzeum holokaustu.

Mechelen Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Zeď s fotografiemi deportovaných | Foto: Museum and Documentation Centre on Holocaust and Human Rights in Mechelen, Belgium.

Hned naproti bývalému táboru vyrostla před několika lety velká bílá hranolovitá stavba se zaslepenými okny. Uvnitř je muzeum holokaustu. Před ním na kolejích stojí zelený železniční vagon podobný těm, ve kterých se za druhé světové války převáželi Židé do vyhlazovacích zařízení.

V Bruselu má vyrůst památník obětem totalitních režimů. Na jeho vzniku se podílí i Česko

Číst článek

Jedna ze stěn vstupní haly muzea je celá pokrytá průkazovými fotografiemi všech Židů a Romů, kteří tranzitním táborem v Mechelenu prošli.

U kterých se jejich portrét nezachoval, je alespoň šedivá silueta. Mezi tisíci malých obdélníků jsou tak i fotografie Čechoslováků, pro které byl zdejší lágr první stanicí v cestě na smrt.

„Třeba Leo Baum. Po internaci v mechelenském táboře, byl s manželkou deportován do Osvětimi. Nepřežil ani on, ani jeho žena,“ listuje v historických dokumentech odbornice na holokaust v Belgii Laurence Schramová.

Příběhy československých Židů

Leo Baum měl přitom předtím obrovské štěstí. Na konci 30. let žil v Berlíně. Po křišťálové noci ho nacisté poslali do koncentračního tábora v Buchenwaldu, ale pustili ho. Odešel s rodinou do Belgie a snažil se vystěhovat do Argentiny. Odplout ale už nestihli.

„Simon Apfeldorfer pocházel z Mukačeva. Jemu se při deportaci podařilo vyskočit z vlaku, nacisté ho ale chytili. Podruhé odjel s transportem 24 do Osvětimi.“

Nový videoarchiv obsahuje vzpomínky 4500 lidí na holokaust. Téměř 200 jich je v češtině

Číst článek

Leo Baum a Simon Apfeldorfer nebyli jedinými Čechoslováky, kteří táborem v Mechelenu prošli. Na stěně v muzeu visí i kopie průkazu Samuela Löwenwirtha, který měl československou národnost a podle průkazu se narodil v Lože 19. května 1913.

V další části expozice vypráví na záznamu tragický příběh své rodiny jeho neteř Esther. V roce 1942 dostali její sestry a bratr předvolání k nástupu do tábora v Mechelenu. Jejich otec je přesvědčil, aby příkaz poslechli a šli. I když věděli, jak se mu vyhnout.

„V pátek večer po jejich odjezdu jsme zůstali jen ve třech a já jsem poprvé viděla otce plakat. Na to nikdy nezapomenu. O pár měsíců dostal příkaz i on. Matka ho prosila, aby nechodil, ale otec ji neposlouchal. Byl příliš hrdý. Ani on se už nevrátil. Moje matka se z toho nikdy nevzpamatovala,“ vypráví na videu Esther Löwenwirthová.

Třetí patro muzea je věnované transportům z mechelenského lágru. Na černých stěnách tu ve zlatých rámečcích visí civilní fotografie některých deportovaných z jejich šťastnějších dnů. U nich jsou údaje ke každému z transportů, kdy se konal, kolik v něm jelo lidí a kolik jich přežilo. Většinou jsou to hodně nízká čísla. V případě transportu číslo 4 v polovině srpna 1942 nepřežila z tisícovky osob ani jediná.

Filip Nerad Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme