Židé v Británii žádají o německé občanství. Kvůli brexitu jsou ochotni zapomenout na minulost

Židé a jejich potomci, kterým nacisté odebrali německé občanství mezi lety 1933 a 1945, ho mohou získat zpět. Umožňuje jim to článek 116 v německé ústavě. Toho teď kvůli brexitu využívá stále větší počet Židů ve Velké Británii. Od června, kdy pro odchod z EU hlasovalo přes 17 milionů Britů, přijalo německé ministerstvo zahraničí sto žádostí o obnovení občanství a dalších 400 dotazů.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Julia Neubergová zažádala o obnovu německého občanství, z Londýna se ale stěhovat nechce | Foto: Reuters

Brexit v budoucnu významně ovlivní životy mnoha lidí ve Velké Británii. Tamní Židy ale už zasáhl natolik, že i přes utrpení, které mají stále na paměti, mají znovu zájem o německé občanství.

Jednou z těch, kdo o obnovení státní příslušnosti žádá, je také londýnská rabínka Julia Neubergerová. O jejím příběhu píše agentura Reuters.

„Byl to právě brexit, který mě nastartoval. Je mi přes 60 a cítím, že už jsem se s Německem smířila a tento krok mě jen přiblíží,“ popsala pro Reuters Neubergerová. Její matka odešla z Německa do Británie v roce 1937 kvůli pronásledování Židů nacisty.

Německý pas může Židům zaručit budoucnost s neomezeným přístupem do všech 27 států Evropské unie, včetně svobody pohybu a možnosti práce v členských zemích, tedy benefity, které Británie může po odchodu z unie ztratit.

Německé občanství, ale v Londýně

Ve Spojeném království podle odhadů žije přes 260 tisíc Židů. Někteří z nich považují obnovení německého občanství za naprosto nepřípustné. I pro rabínku Neubergovou rozhodování nebylo jednoduché.

„Moje dcera se mě ptala: ‚Proč bys chtěla tohle udělat po tom všem, co nám provedli?‘ Ale pořád mám s Německem hodně společného a je to velmi hluboké,“ řekla pro Reuters. Jako mnoho dalších se ani ona nehodlá z Londýna stěhovat.

Mladí lidé se většinou pro změnu občanství rozhodují z praktických důvodů, starší generace to ale prožívá mnohem více, ať už kvůli vlastním vzpomínkám, nebo příběhům, které jim vyprávěli rodiče.

Julia Neubergová stále schovává staré německé pasy svých prarodičů, na první stránce je natisknuto velké červené J | Foto: Reuters

„Když mi můj syn řekl, že po brexitu zažádá (o německé občanství), byl jsem vyděšen. Řekl jsem, že by se moje matka otočila v hrobě,“ popsal sedmdesátník Frank Harding, jehož rodiče utekli do Anglie ve 30. letech.

Později ale synovi porozuměl a dodal, že pro mladé lidi je důležité udržovat dveře do Evropy otevřené.

Twist v historii

Julia Neubergová stále schovává staré německé pasy svých prarodičů. Na jejich obalech se rozpíná černý orel sedící na svastice. Na první stránce je otisknuté velké červené „J“, značka pro slovo „Jude“, tedy Žid.

Podle Reuters jde tak o pozoruhodný zvrat v historii, kdy Židé, kteří ztratili rodinu při holokaustu, využívají podobných starých dokumentů k získání moderních německých pasů.

Počet Židů, kteří by o obnovu německého občanství mohli žádat, bude pravděpodobně dál stoupat. Mnozí se zřejmě rozhodnou poté, až budou jasné podmínky odchodu Velké Británie z EU.

dp Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější:

Nejčtenější na Facebooku

Nejčtenější na Twitteru