Židovské organizace vykupují domy v arabských částech Jeruzaléma, stěhují do nich osadníky

Mladý Palestinec najel v pondělí autem do lidí na autobusové zastávce v Jeruzalémě. Zranil přitom 14 lidí. Útočník pocházel stejně jako mnozí před ním z východního Jeruzaléma. Tyto Izraelem anektované arabské čtvrtě jsou často zdrojem neklidu. Přispívají k němu i sionistické organizace, které v arabských částech města usazují židovské rodiny. Jejich aktivity odmítají Palestinci i mnozí Izraelci, oporu ale mají v izraelských úřadech.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Židé si na domech, které v arabské čtvrti získali, vyvěšují izraelské vlajky | Foto: Štěpán Macháček

"Vidíš támhle tu velkou izraelskou vlajku? Tak jak je vedle ten dům, tam bydlím. Oni každý dům, který se jim podaří získat, označí vlajkou," říká místní palestinský aktivista Zuhajr Radžabí.

Radžabí bydlí v arabském východním Jeruzalémě. Z auta mi ukazuje svou čtvrť Silwán, která leží přímo pod Chrámovou horou.

"Osadníci se snaží obsadit všechny čtvrti, které leží blízko mešity al-Aksá a Zdi nářků. Říkají, že tyhle pozemky na úpatí Olivové hory dřív patřily Židům," dodává.

Takzvaný východní Jeruzalém tvoří typicky arabské čtvrti s křivolakými ulicemi a hustou zástavbou. Izrael je de facto anektoval, mezinárodní společenství ale považuje východní Jeruzalém za součást palestinských území. Některé židovské organizace se v těchto arabských čtvrtích snaží usazovat Židy.

"Tenhle dům už osadníci mají, tenhle také, tomu se říkalo Bejt al-Asal, ten získali v roce 2003. A tady ten dům vedle, tady bydlím já,“ ukazuje Zuhajr.

Mešita al-Aksá na Chrámové hoře je vidět z jakéhokoliv místa v Silwánu | Foto: Štěpán Macháček

Osadníci prý usilují i o jeho dům. Nemovitosti tady v arabské čtvrti získávají kombinací výhrůžek a nabídek horentních sum peněz za to, že stávající majitelé domy opustí.

Skrz svůj byt mě Zuhajr vede na balkon:

"Podívej, támhle přímo nad námi je mešita al-Aksá, hned vedle je Zeď nářků. Tohle všechno kolem nás chtějí získat. Dokonce odtud kopou tunely pod mešitu, aby se tam dostali. Věří, že pod mešitou je Šalamounův chrám. Ale ten tam přece už dávno není!"

Tady ve čtvrti Silwán usazuje židovské rodiny organizace Ateret Kohanim, financovaná bohatými americkými Židy. Podle Zuhajra je její cíl jasný: přeměnit současné arabské čtvrtě kolem Starého města na židovské.

Ulice v jeruzalémské arabské čtvrti Silwán | Foto: Štěpán Macháček

Tuto politickou agendu ale popírá Daniel Luria, ředitel organizace Ateret Kohanim:

"Každému na světě by mělo být jasné, že Židé mají právo na svůj dávný majetek, synagogy, školy. My nikoho odnikud nevyhazujeme, ale když chce Arab prodat, proč by Žid nemohl koupit?"

Podle Daniela Lurii jeho organizace některé domy vykoupila, k jiným jí dopomohly izraelské soudy. Jenže podle OSN východní Jeruzalém součástí Izraele není.

Vykupování domů kritizují Palestinci i Izraelci

"Před deseti lety začala organizace pomáhat Židům, aby si zpět mohli koupit nemovitosti v této čtvrti. Dnes tam máme 17 židovských rodin." Rodiny teď chrání izraelská bezpečnost na náklady státu. Postup sionistických organizací proto vedle Palestinců kritizují i mnozí Izraelci.

"V části čtvrti, které svět říká, tuším, Silwán, bývalo město Davidovo. Král David i oba chrámy tu stály tisíce let předtím, než byl Muhammad aspoň v plínkách."

Daniel Luria odmítá i samotnou myšlenku palestinského státu:

Zuhajr Radžabí pečlivě dokumentuje historii Silwánu a právní vztahy majitelů domů | Foto: Štěpán Macháček

"Dva státy přeci už existují: Izrael a Jordánsko. Tady v Izraeli dva státy vzniknout nemůžou. Nevidím jediný důvod, proč dávat část své vlasti jinému národu, který neexistuje. S Araby můžeme žít, můžou tak jako teď pracovat v nemocnicích, hotelech, restauracích, ale pod židovskou nadvládou," tvrdí Daniel Luria, ředitel židovské organizace Ateret Kohanim.

Palestinský aktivista Zuhajr Radžabí ale s uplatňování historických práv zásadně nesouhlasí. Jeho dům si organizace Ateret Kohanim nárokuje na základě kopie tureckého dokumentu z konce 19. století. Zuhajrův otec ale prý pozemek i s domem koupil v šedesátých letech od arabského majitele.

"Oni přišli s tím, že našli dokumenty, podle kterých jim ty pozemky patřily před nějakými sto dvaceti lety. A co dokumenty o tom, že majetky v Haifě, Jafě nebo Akce patřily před sedmdesáti lety Palestincům? Tito palestinští uprchlíci, kteří dnes žijí v Sýrii nebo v Libanonu, mají stále u sebe vlastnické listy i klíče od svých domovů, není jim to ale nic platné," poukazuje na jiné nevyřešené majetkové nároky palestinský aktivista Zuhajr Radžabí.

Mapa se zakreslenými domy nově přistěhovalých židovských rodin | Foto: Štěpán Macháček

Štěpán Macháček Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme