Zimu tráví jako kus ledu, na jaře odskáče

Pro rozptýlení pro vás máme malou hru. Nabízíme vám příspěvek a na vás bude, abyste posoudili, zda je pravdivý, nebo si z nás jeho autor o svátcích střílí. Tím, kdo vás chce trochu poškádlit, je severoamerický zpravodaj Miroslav Konvalina. Tvrdí, že se dozvěděl o živočichovi, který když klesne teplota pod nulu, tak zmrzne, a když se oteplí, tak doslova vyskočí. Jde totiž o žábu.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Rana Sylvatica | Foto: Livingunderworld.org

Nechápu proč by jste mi neměli věřit, když vám řeknu, že tady v hlavním městě Washingtonu a v okolí máme žáby, které se řadí do velmi malé skupiny živočichů ochotných zmrznout během zimy a na jaře se rozmrazit bez viditelné újmy.

Podle amerických vědců se to děje tak, že jakmile přijde mráz, začnou se pod kůží skokana lesního tvořit ledové krystalky. Když pak dále mrzne až praští, žába promrzá víc a víc, přestane jí pracovat mozek i srdce, dokonce jí zamrznou i oči. Žába přestane být slizká a vypadá jak omrzlý kus zeleného kamene, není ale mrtvá. Jakmile se oteplí, během několika hodin se žába probere a odskáče pryč, jako by se nic nedělo.

To se děje nejen ve Washingtonu, ale podobně se chovají tito obojživelníci v Marylandu, ve Virginii a ve státech na severu Ameriky až k Aljašce. Samozřejmě to nedá přes zimu spát americkým vědcům, kteří doufají, že když zjistí, jak to žáby dělají, mohou postup opakovat v lidské medicíně, například v ochraně orgánů dárců na cestě za pacientem na transplantaci. Dnes totiž nelze lidské orgány zmrazit, protože by krystalky porušily buňky.

Tady ve Washingtonu máme takových živočichů schopných schrupnout si přes zimu ve formě ledu víc, ale lidem to stále nejde. Kdo se zapomene venku, zmrzne. Proto reakce žab na extremní periodické změny teploty fascinují vědce tak, že dokonce žáby, které se před mrazem nijak nechrání, podezřívají, že se na první mrazíky doslova těší.

Skokani svou přeměnu, kdy jim promrzne až 65 procent tělních tekutin, přežijí jenom proto, že jejich buňky jsou chráněny něčím, co se podobá nemrznoucí směsi, ve které glukóza snižuje bod mrazu a buňky zůstávají v tekutém stavu, i když všude okolo je led. Tady ve Washington zmrzne žába lesní zpravidla jen na pár dní, ale například v Kanadě si pomrzne celé měsíce.

Máme Miroslavu Konvalinovi věřit, že v Severní Americe žije obdivuhodný skokan nebo ne? Správná odpověď je ano. Jeho příspěvek pojednává o jednom druhu skokana s latinským názvem Rana Sylvatica, o němž nedávno napsal také seriozní americký deník Washington Post. Rozmrzající žábu je možné vidět také na internetu, odkaz naleznete zde.

Miroslav Konvalina, Martin Hromádka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme