‚Klimatičtí uprchlíci‘ nesmí být vraceni do vlasti, uvedla OSN. Podle expertů jde o zlomové rozhodnutí
Členské státy Organizace Spojených národů nesmí deportovat uprchlíky, kteří domovskou zemi opustili kvůli hrozící klimatické krizi. Rozhodnutí, které experti označují za milník v právní problematice globálního oteplování, vydal Výbor pro lidská práva OSN. Téma „klimatických uprchlíků“ otevřel případ muže z tichomořského státu Kiribati, který neúspěšně žádal Nový Zéland o ochranu kvůli rostoucí hladině moře na jeho ostrově.
Ioane Teitiota požádal novozélandskou vládu o azyl v roce 2013. Teitiotovu prosbu o ochranu ale Nový Zéland o dva roky později zamítl. Podle britského deníku The Guardian se obával o svůj život i o životy rodinných příslušníků. Populace v hlavním městě Kiribati, Jižní Tarawě, kde Teitiota žije, vzrostla z 1641 stálých obyvatel v roce 1947 na téměř 50 tisíc v roce 2010. Důvodem je zejména zvyšující se hladina oceánu, která učinila okolní ostrovy neobyvatelnými. Podle Teitioty již jeho bydliště neoplývá dostatečnými zdroji pitné vody: do deseti až 15 let proto bude muset ostrov opustit, tvrdí.
‚Nemáme žádné klima B.‘ Demonstranti v Austrálii žádají v souvislosti s požáry demisi vlády
Číst článek
Ostrovan se proto obrátil na OSN, která rozhodnutí novozélandského soudu podpořila. „Časový rámec deseti až 15 let dovoluje státu Kiribati, aby za pomoci mezinárodního společenství zavedl opatření, která tyto predikce zvrátí,“ uvedla organizace v rozhodnutí. Doplnila ale, že ostrov musí začít své občany přemisťovat do bezpečnějších zemí, pokud to bude nutné.
Stanovení hranice
Podle OSN je možné, že bez „masivních mezinárodních zásahů“ vystaví změna klimatu tisíce lidí krutým a nehumánním podmínkám. V takovém případě by podle organizace mělo být nelegální vracet uprchlíky z bezpečných zemí zpět do domovských oblastí. Podle výboru by ohrožení neměli čekat až do chvíle, kdy jim bude hrozit bezprostřední nebezpečí – azyl by tak měli dostat ještě dříve, napsal australský deník Brisbane Times.
Nový Zéland schválil nový klimatický zákon. Do roku 2050 chce zredukovat uhlíkové emise na nulu
Číst článek
Experti považují rozhodnutí za přelomové. „Výbor uznal, že v budoucnosti mohou být mezinárodní vlády zavázány k tomu, aby nesměly vracet uprchlíky do míst, kde jim hrozí nehumánní zacházení,“ uvedla Jane McAdamová z univerzity v Novém Jižním Walesu. Není ale jasné, jak chce OSN stanovit hranici klimatického ohrožení, po jejímž překročení by bylo možné se práva na ochranu domáhat. Ačkoliv stanovisko OSN není v současnosti právně vymahatelné, jeho základem jsou mezinárodní úmluvy, které jsou členské státy povinné dodržovat.
Teitiota ale od Nového Zélandu přesto azyl nedostane. Dva z 18 členů výboru jeho rozhodnutí kritizují. „Postup Nového Zélandu je jako nutit tonoucího, aby se vrátil na potápějící se loď, protože jsou na palubě i jiní pasažéři,“ stěžují si.
