Únosy a zastrašování. Tvrdý postup pákistánské armády pohání boj Balúčů za samostatnost

Stovky lidí mizí každý rok. Někteří se vrátí za pár měsíců nebo za pár let, jiní se nevrátí nikdy. Některé najdou mrtvé, pohozené na odlehlých místech a se stopami po mučení. Z rodin pákistánských Balúčů se za poslední dvě dekády beze stopy ztratilo asi pět tisíc lidí.

Za obzorem Balúčistán Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Z rodin pákistánských Balúčů se za poslední dvě dekády beze stopy ztratilo asi pět tisíc lidí

Z rodin pákistánských Balúčů se za poslední dvě dekády beze stopy ztratilo asi pět tisíc lidí | Foto: Dr Muhammad Amer | Zdroj: Unsplash | Licence Unsplash,©

Stopy vedou k pákistánským bezpečnostním složkám, které se tímto způsobem snaží udusit balúčský osvobozenecký boj.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý pořad Za obzorem. Připravil Ondřej Himmer

Jenže nemíří zdaleka jen na ty, kteří proti pákistánskému státu pozvedli zbraně – z měst, vesnic a univerzitních kampusů systematicky mizí aktivisté, studenti, lékaři, učitelé a další představitelé balúčských společenských elit.

Balúčistán je rozlehlá oblast rozdělená mezi Pákistán, Írán a Afghánistán.

V údolích mezi vyprahlými horami a pouští tam žije na deset milionů Balúčů – příslušníků svébytného národa jazykově spřízněného například s Kurdy, se kterými sdílejí do jisté míry podobný osud – osud národa bez vlastního státu.

Nejchudší část Pákistánu

Přestože Balúčistán zabírá skoro polovinu území Pákistánu a nacházejí se tam bohatá ložiska nerostných surovin, zůstává nejchudší a nejzaostalejší částí Pákistánu.

Zisky z obchodu i z těžby surovin (zejména zemního plynu) putují do kapes bohatých byznysmenů z rozvinutějších částí země.

Pákistánské úřady se rozhodly prolomit hráz jezera Mančar, hrozilo zaplavení hustě obydlené oblasti

Číst článek

V některých částech „své“ provincie se Balúčové kvůli příchodu afghánských Paštunů nebo sindhských Pákistánců postupem let ocitli ve výrazné menšině.

Proti ekonomické, politické i etnické marginalizaci vede část Balúčů už víc než 70 let ozbrojený boj s cílem dosáhnout větší autonomie nebo úplné samostatnosti  a to i za pomoci teroristických činů.

Odpověď pákistánských bezpečnostních složek je tvrdá a její součástí je i cílené zastrašování Balúčů právě pomocí únosů.

Protesty lidí, kteří dlouhá léta čekají na jakoukoliv zprávu o svých zmizelých příbuzných, pak pákistánská policie pravidelně a tvrdě potlačuje. Pákistánská oficiální místa odpovědnost za únosy a nevysvětlená zmizení odmítají.

Tvrdí, že tito lidé odešli za hranice nebo se stali obětí kriminálních a pašeráckých gangů, které v rozlehlé a špatně kontrolovatelné divočině Balúčistánu působí.  

Případy balúčské aktivistky Karimy Baloch a novináře Sajida Hussaina navíc vyvolaly podezření, že pomsta pákistánských úřadů může zasáhnout i ty, kteří před represemi utekli za hranice.

Oba se utopili za nevyjasněných okolností v roce 2020, Karima Baloch v moři u kanadského Toronta, Sajid Hussain v řece nedaleko švédské Uppsaly.

Policie ani v jednom případě nenašla známky cizího zavinění, rodiny obou zemřelých ale hovoří o výhrůžkách, které je pronásledovaly i do exilu, a nevěří, že by jeden nebo druhý spáchali sebevraždu.

Eskalace na obzoru

Po několika klidnějších letech se od loňského roku situace v Balúčistánu znovu vyostřuje. Jedním zlomovým momentem byl sebevražedný útok z 26. dubna, který v Karáčí zabil čtyři lidi.

Šéf OSN vyzval k masivní pomoci Pákistánu. Záplavy dává za vinu klimatické změně

Číst článek

Jak se ukázalo, pachatelem byla žena, která se tak stala vůbec první sebevražednou atentátnicí v historii balúčského osvobozeneckého boje.

To podle balúčských aktivistek vedlo k daleko tvrdšímu postupu vůči ženám, které obvykle tvoří hlavní část protestů proti únosům balúčských mužů.

Balúčská společnost je v průměru stále velmi tradiční a konzervativní a ženy se na ozbrojeném boji zatím nepodílely a byly také ušetřené těch nejhorších represí.

Dalším důležitým milníkem pak byl loňský pád sousedního Afghánistánu do rukou Tálibánu, který uvolnil na černý trh v regionu velké množství moderních zbraní. I to může být příčinou dvou letošních případů, kdy se balúčským ozbrojencům zřejmě podařilo sestřelit vrtulníky pákistánské armády.

Oba momenty dávají tušit, že odpor balúčských separatistů nabývá na síle a že sílit bude i represe ze strany pákistánských bezpečnostních složek.

Balúčové vedou boj za samostatnost i v sousedním Íránu a i tam je jakýkoliv odpor tvrdě potlačován. Právě v íránské části Balúčistánu také došlo k nejbrutálnějšímu zásahu proti současné vlně protestů v Íránu. Podle oficiálních íránských zdrojů zemřelo v pátek večer ve městě Zahedán 19 lidí, když ozbrojená balúčská skupina zaútočila na policejní stanici a zabila i místního velitele Revolučních gard. Balúčské zdroje ale tvrdí, že íránské bezpečnostní složky začaly střílet na pokojnou demonstraci a zabily nejméně 50 Balúčů.

O balúčském osvobozeneckém boji je tento díl pořadu Za obzorem, jehož hostem je autor posledního tweetu, analytik serveru Voxpot Jakub Ježek.

Poslechněte si celý pořad v audiozáznamu. Připravil Ondřej Himmer.

Ondřej Himmer Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme