‚Zmrazení nájmů je historie.‘ Německý ústavní soud zrušil zákon, který měl v Berlíně zlevnit bydlení
Německý ústavní soud ve čtvrtek zrušil zákon, který v hlavním městě Berlíně zmrazil nájemné. Podle soudu jednotlivým spolkovým zemím, kterou je i německá metropole, nepřísluší o výši nájemného rozhodovat. Tuto pravomoc má pouze parlament na celoněmecké úrovni. Nájemníkům v Berlíně hrozí, že budou muset rozdíl mezi tržním a zastropovaným nájemným uhradit, informovala agentura DPA.
Koncem loňského února vstoupil v Berlíně v platnost zákon, který na pět let zmrazil nájemné u zhruba 1,5 milionu bytů. U zhruba 300 000 bytů museli majitelé nájemné snížit na úroveň z června 2019. Od roku 2022 mohly ceny znovu stoupat, ale ročně nejvýše o 1,3 procenta.
Cílem kontroverzního opatření prosazeného levicovou koalicí na berlínské radnici bylo zastavit prudký růst nákladů na bydlení z posledních let, kvůli kterému se řada obyvatel z německého hlavního města vystěhovala.
Někteří němečtí poslanci jsou podezřelí, že brali provize za zprostředkování zakázek. Přiznal to jediný
Číst článek
Berlín byl prvním německým městem, které se rozhodlo takovýmto přímým způsobem regulovat ceny nájemného. Podporovatelé nový zákon oslavovali jako krok k větší spravedlnosti a prohlašovali jej za vzor pro celou zemi, zatímco odpůrci ho odsuzovali jako socialistické opatření. Žalobu k ústavnímu soudu podala konzervativní koalice CDU/CSU a svobodní demokraté (FDP).
Čtvrteční verdikt soudu v Karlsruhe, který zákon označil od počátku za neplatný, pro nájemníky znamená, že budou „případně muset doplatit rozdíl mezi zastropovaným nájemným a činží uvedenou v nájemních smlouvách“, uvedla ve čtvrtek berlínská radnice. Realitní skupina Vonovia již nicméně oznámila, že tento doplatek vymáhat nebude. Berlínský Senát v úterý zasedne, aby probral možnosti „sociálně snesitelného řešení“ nynější situace v oblasti bydlení.
Ohlasy ve společnosti
Letos v únoru zveřejněný průzkum institutu Ifo ukázal, že zmrazení nájmů v Berlíně po roce platnosti sice snížilo jejich růst, ale zároveň omezilo nabídku nájemních bytů ve městě. Realitní sektor si stěžoval, že byl nucen snížit investice do výstavby nových bytů.
Vláda zrušila zmrazení nájemného u bytů. Situace s byty se vrácí do normálu, říká Schillerová
Číst článek
Německý svaz majitelů domů a pozemků označil rozhodnutí soudu za správné. „Dnes je dobrý den nejen pro politiku výstavby bytů a soukromé pronajímatele, ale také velmi dobrý den pro nájemníky,“ uvedl svaz. Verdikt přivítal i Spolkový svaz svobodných podnikatelů v nemovitostech a bydlení (BFW), který své členy zároveň vyzval, aby v otázce doplatků nájemného postupoval „sociálně zodpovědným způsobem“.
Podle německého svazu nájemníků jde o „hořký“ verdikt, který by měl nyní vést k řešení problému s bydlením na celoněmecké úrovni. „Jedná se o budíček poslancům na spolkové úrovni, aby konečně začali jednat a zastavili explozi nájmů v mnoha německých městech,“ uvedl předseda sdružení Lukas Siebenkotten.
„Zmrazení nájmů je historie,“ řekl ve čtvrtek spolkový ministr vnitra Horst Seehofer. „Je to dobře, neboť i z hlediska bytové výstavby šlo o zcela chybnou cestu. Způsobilo nejistotu na trzích s bydlením, zbrzdilo investice a nevytvořilo jediný nový byt,“ myslí si. „Má zásada zní: stavět, stavět, stavět! Jen v roce 2020 bylo postaveno 300 000 nových bytů, nejvíce v uplynulých 20 letech. To je a zůstane nejlepší ochrana nájemníků,“ dodal ministr.
